Pán tichého království

Dobrodružství hrdinů, kteří se postavili strašlivé moci démonických Zástupců noci, pokračují. A stejně jako v první knize cyklu i tady se jedná o vpravdě bohatýrské čtení s mnoha jednotlivými zápletkami, pohnutými osudy a panteónem nejrůznějších postav, počínaje hrdiny, přes bojovníky, intrikány, zločince a vrahy až k prastarým Bohům, kteří ne vždy mají s lidmi ty nejlepší úmysly. Je to náročné čtení, délkou i obsahem. Přestože už známe základní premisy světa, v němž se pohybujeme, máme jakous takous představu o jeho fungování a Piper Hecht, Pinkus Ghort či Bronte Doneto jsou naši staří známí, nic v tomto románu nedostaneme zadarmo. Vedle bojových akcí je tu spousta intelektuálního přemýšlení, které občas věci spíše zatemní a zkomplikuje, než aby je vyjasnily. Probít se těmi šesti sty stranami textu je skutečně nelehký úkol, zvláště když dynamika příběhu není autorovou preferencí a spíše než dechberoucích scén, jdoucích rychle po sobě, si užijeme těžkopádného utahaného tempa, které sice nezapře mohutnou epičnost, ale pohříchu i notně uspává. Na rozdíl od předchozího dílu se už pravda tolik neplácáme v jednotlivých dějových liniích a chaosu, vyvolanému neznalostí, ale pořád to ještě nestačí, abychom si vyprávění naplno užili.

Snad ještě lepší prvního dílu . Do hry vstupují další hráči a mocní čarodějové. Els Tag alias Piper Hecht objevuje svoji rodinu, svůj původ, své kořeny... Děj graduje, patriarchové umírají a noví povstávají, zástupci noci se mají čeho bát, Piper a jeho armáda drtí vojska nepřátel jak louskáček a já se bleskurychle super četbou blížím konci druhého dílu trilogie. Opět nezbývá než doporučit k přečtení všem. Howgh.