Pán nočních můr

Pán nočních můr je naprostý a totální oldschoolový nářez. Už hodně dlouho jsem nečetl takhle osvěžující, pestrý a hravý horrorový román. Absolutně mi to sedlo, příběh se četl takřka sám a neskutečně tu knihu žeru. Přitom – a to mě překvapilo! – pochází anglický originál z doby poměrně nedávné, takže je to v principu moderní old school (což opět ukazuje, že tento typ literatury je dán způsobem vyprávění příběhu, ne dobou vzniku). Pokud tedy v knize zaznamenáte nenápadně vložené narážky na známá literární či filmová díla, není to náhoda. V ději se dokonce občas vynoří i autorovy Naplaveniny, které mě v samostatné novele příliš neoslovily, ale tady na menším prostoru konečně vynikly. Pokud jste je četli, zde to pro vás bude milý bonus či easter egg. Je to v jádru přemýšlivý, inteligentní příběh. Ačkoli se toho v něm děje celkem dost, plyne relativně pomalu a ze své podstaty je mírně (ale ne zcela) předvídatelný. Navíc si téměř u žádné postavy nemůžete být jistí, zda zemře nebo zda se jí přece jen podaří přežít. Postavy jsou od sebe poměrně dobře rozeznatelné a je jich ohledem délky svazku tak akorát - a autor je neváhá průběžně kydlit. Knihu si možná lépe užijí čtenáři, kteří si do paměti ukládají detaily; mluví-li se okrajově o něčí sestře, sto stran o ní pak není ani zmínka a zničehonic je v příběhu relevantní, špatná paměť je čtenářův problém. Mám-li být upřímný, příběh pro mě lehce zeslábl až při samotném finále – těch důvodů je nejspíše více, nicméně na mě bylo pocitově příliš natahované. Nevím. Na druhou stranu je to kniha propojující velké množství prvků, které mám v horroru rád: propojení vědy a umění, neznámá droga, šílenec s nadpřirozenou mocí, publikum jako součást díla, psychosomatický rozklad, narušené vnímání reality... Pán nočních můr je kvalitní oldschoolový příběh, který jsem místy viděl před očima jako film. Má jiskru a neměl by minout žádného moderního čtenáře horroru. Důrazně doporučuju!