Pán much

Je to skvělá kniha a myslím, že není daleko od pravdy - člověk - a i dospělý - by toho, co Golding představuje, byl snadno schopen. Lidé jsou divoši - vytvořili si ohrádky zákonů, nařízení, práv, povinností, morálky atd. - touto ohradkou se chrání před vnějším světem, ale zároveň, a to možná hlavně, se jí chrání před sebou samými. Tato kniha působí skutečně jako mýtus, obrazné ztvárnění skutečnosti. Pána much lze interpretovat mnoha způsoby a vždy nám něco předá. Kniha je děsivá, mrazivá, ale bohužel pravdivá. Pán much je člověk sám? Je to ostrov - jenž je představen hlavou kance? Nebo je to Jack, Ralph? Nebo je to zlo samo, které číhá v člověku - jeho touha po moci?Pán much prostě znamená - pán ničeho, pán, který není pán a myslí si, že jím je. Na konci už to nejsou stejní lidé, prošli iniciací a jak je psáno v závěru - ztratili nevinnost.

Sním či bdím ? Je to sen.Totéž ráno,tentýž den,ale ted už jsme jinde,je to jiná vesnice... Ten ostrov zdá se zřejmě neobydlený.Ta cestovka nám docela jistě lhala.Prý ideální dovolená all inclusive pro celou rodinu.Máte rádi hojnost a bohatě prostřené stoly.Výhodně a hlavně levně. Na pláž je to padesát metrů od posledního kokosáku.Má to jeden háček,jsou tu jen samé děti.Ztroskotali ? Havarovali ? Sestřelili je snad. Jsme ve válečném stavu ? Je to snad ba co dokonce blízká budoucnost ? Jídla dostatek.Exotické plody,občas nějakej divočák.S tím opýkáním je to teda problém.Nejen že se nedá jen tak škrtnout.Když nemáte navíc sebou sirky,ale navíc se o něj nechce nikdo starat.To je tak,když jste nechodili do Pionýra. Konečně hoří.Jeden z největších vynálezu lidstva.Tak jako v době neandrtálců ohen je samozřejmě problém a nejenom ten.Život je boj a kokosy nebudou stačit.Kdo ho má vítězí a vládne. Ty máš svaly,já mám čáry ! Podivuhodná utopie.Dětské tlupy se dělí na různé frakce.Boj a nebo se boj ! Demokracie je věčnááááá.Ale mušli mám já.Takže se jednomyslně do toho pustíme, at už ta dovča stojí za to. At už je to možné a nebo ne,zde o myšlénku jde. Golding na první dobrou.O všem možném vypráví.Neuspává jen tiše tiká.Hlavně je to o tom,máme to v sobě.Jde jen o to,kdy to vybublá na povrch. Ale jinak se tu máme všici náramně rádi. Synáčku ! No co ještě ? Bud opatrný.Dobrá.A nezapomen na mě.Dobrá. Vždycky pomáhej slabším.Dobrá.A starším ustupuj ! Dobrá.

Hned od začátku se kniha čte velmi dobře a těžko se od ní odchází. Pořád se ale nejedná o nic výjimečného. Teprve od druhé poloviny, spíš od dvou třetin, začíná jít do tuhého a román nabývá na intenzitě a síle. Vyvrcholení je silně působivé. 90% a 5*, 3. 5. 2020.