Paměti starého práškaře

Takovýmto lidem má patřit úcta a obdiv! Měla jsem štěstí, že všechny lety, které jsem v životě obsolvovala, řídili spolehliví profíci, ale na knižní vyprávění pilotů jsem - kromě stylizovaných příběhů Saint-Exupéryho a Richarda Bacha - až dosud nenarazila. Jistě, nejsou to paměti propuštěného vraha ani anorektické fotomodelky, a tak to asi nebude čtenáři tolik vyhledávané - což by ovšem být mělo. Totiž pokud chcete číst příběh o vysoké profesionalitě, ke které se lze dobrat jenom poctivou a soustředěnou prací a učením, o odpovědnosti, veselých i dramatických zážitcích, nadšení i zklamání, lidské malichernosti i gentlemenské velkorysosti, tak vřele - a oba díly! - jednoznačně doporučuji.

Každý, kdo se někdy zamyslel nad oním dobrodružným životem kapitánů a prvních důstojníků světových aerolinií by neměl tuto knihu přehlédnout. Velmi lidsky a velmi srozumitelně popisuje řadu zážitků, které mohly "obyčejného pilota" potkat u ČSA v dobách nedávno minulých. A i když jde leckdy do tuhého (kolem redukce letového parku a personálu), vždy se lze spolehnout na autorův cit pro odlehčení nějakou vypečenou historkou, nejlépe jen málo vážnou. Obrovským kladem je, že autor si v hranicích dobrých mravů nebere servítky s nikým a to ani se sebou samým - prostě nadhled z letové hladiny 360 na všechno vážné i nevážné. Jednotlivé kapitoly jsem četl na jistém fandovském webu a čekat mezi nimi vždy dva týdny na zveřejnění, to byla skutečná tortura - tak mě tenhle zajímavý svět pohltil.