Paleolit českých zemí

Doslova monumentální publikace prozrazuje, jak vypadala česká krajina v dobách ledových a meziledových, a jaké stopy v ní zanechali lidé. Vzhledem k tomu, že o českém paleolitu není možné psát bez znalosti širšího přírodovědného kontextu, celou publikaci uvádějí kapitoly, obecně věnované pleistocénu, starší fázi čtvrtohor, pro kterou je charakteristické střídání dob ledových a meziledových s velkými teplotními rozdíly, a tedy i proměnami podnebí a přírodního prostředí. Mezi autory přírodovědných kapitol najdete třeba geologa Jana Hoška, zoologa Ivana Horáčka, malakoložku Lucii Juřičkovou nebo biologa Petra Pokorného. Druhá část knihy je věnována paleogenetice člověka. Co o minulosti lidského rodu prozrazuje zkoumání DNA v ní shrnuje zoolog a genetik Miloš Macholán... Třetí, nejobsáhlejší částí knihy, jejímž výhradním autorem je Jiří A. Svoboda, jsou již samotné dějiny paleolitu v českých zemích. Ty autor rozdělil do deseti kapitol – deseti období, z nichž to nejstarší začíná 2 400 000 let před současností, a to poslední končí na sklonku doby ledové, před zhruba jedenácti a půl tisíci lety. Každou kapitolu uvádí paleoantropologický rámec, v každé najdete informace o životě tehdejších obyvatel českých zemí, které jsme schopni vyčíst především z archeologických nálezů – co víme o jejich nástrojích, technologiích a inovacích, o jejich sídlení, stravovacích návycích, lovu, umění i pohřbívání. Nechybí přehled a detailní popis regionů, areálů a zásadních lokalit s informacemi o nálezech. Jde bezpochyby o zásadní dílo, které bude vyhledávaným zdrojem informací pro badatele, studenty i poučenou veřejnost. Běžný zájemce o historii si v knize asi nepočte, bude na něj příliš odborná, snad to trochu vyváží bohatý obrazový doprovod. Budoucnost pochopitelně přinese další objevy, mnohé hypotézy bude třeba revidovat, ale práce Jiřího A. Svobody se jistě minimálně na pár desetiletí stane jedním ze základních kamenů vědeckého pohledu na český paleolit.

Kniha je dechberoucí svým komplexním záběrem, který přesně vystihuje podtitul "Proměny přírody, lidí a kultur", což odráží tři hlavní velké kapitoly (Příroda paleolitu, Archeogenetika člověka a Dějiny paleolitu), ale také svojí přehledností a propracovanou systematičností kapitol a (pod)podkapitol. Tím stojí na pomezí souvislé výkladové monografie a detailní encyklopedie lokalit a nalezišť. Zvlášť bych ocenil prostřední kapitolu Archeogenetika člověka, která je v češtině svým záběrem a aktuálností poznatků v podstatě pionýrská. Jediné, co mě poněkud překvapilo, je že v seznamu zdrojů chybí v češtině nedávno vydaná významná publikace archeologa a antropologa Toma Highama "Svět na počátku" (česky 2024, orig. 2021). Tu bych čtenářům doporučil jako významný doplněk, protože to vše vsazuje do časově hlubšího a prostorově rozsáhlejšího kontextu.