Svět bez bohů Pád thanů

Jednoznačně nejslabší díl série. Jednička mi přišla průměrná, ve dvojce se všechno o dost zlepšilo. Bohužel, vzestupná kvalita se neudržela a slibně rozjetá série bohužel dostala velice zklamávající finále. Pád Thanů byl úplně jiný, než jsem očekával. To samozřejmě nemusí být na škodu, ale tady tak trochu bylo. Když člověk očekává nějaké epické finále a dostane knihu která působí jako spíše takové rozvláčné nic, navíc maximálně chaotické a tak nějak neukončené... nevím nevím. 90% knihy se nic neděje, člověk pořád očekává, že se rozjede nějaké velké finále a pak.. víceméně nic. Finále tam sice je, ale asi ne takové, jaké si člověk po dvojce představuje. A že by příběh světa byl nějak uzavřený, to ani náhodou. Spoustu věcí z předchozích dílů najednou působí zcela zbytečně, jakoby Ruckley vůbec nevěděl, co s postavami a liniemi, které rozjel. Některé z nich skončí zcela náhle, divně usekle, některé zase vůbec. Jsem opravdu zklamaný. 2* jsou možná málo, nečetlo se to úplně špatně a ve psaní se Ruckley od jedničky strašně zlepšil. Na druhou stranu, zklamalo mě opravdu co mohlo a kniha ve mně vůbec nic nezanechala. A hodně kritický jsem k hlavní postavě, Orisianovi. Zbytečnější, šedější a ztracenější hlavní postavu jsem snad ještě neviděl. Co říct na závěr? Svět bez bohů je celkem fajn série s realistickým, surovým světem a pár zajímavými prvky. Provedení ale vázne a i kvůli špatnému finále v mých očích série nenaplnila svůj potenciál. 2* pro Pád Thanů, 3* pro Svět bez bohů.

Svět zachvátilo šílenství, zloba a nenávist. Pokud se nepodaří zničit původce všeho zla, mocného na´kyrima Aeglysse, nebude už pro nikoho naděje. Brian Ruckley uzavírá svou trilogii Svět bez bohů stejně temným a nemilosrdným vyprávěním, jaké nám představil už v předchozích dílech. Ponurá atmosféra se ani s blížícím se koncem nijak neprojasnila a krvežíznivost si i nadále podává ruku s krutostí a brutalitou. Bohužel se zdá, že co se týče nápadů, vystřílel už Brian všechny ostré náboje a pro finále si ponechal jen prázdné patrony. Příběh se točí v kruhu a namísto nadupané zápletky nabídne jen vyčichlé prázdno. Možná to měla být jiskřivá cesta za duhou, jenže naši hrdinové evidentně někde sešli z cesty a vydali se zablácenou, smrdutou stezkou, která jakoby ani neměla konce. Asi jediné, co se Brianovi v Pádu thanů povedlo je samotné tragické finále. Bez něho by celá kniha byla jen smutnou labutí písní, která nenaplnila očekávání do ní vkládané.