Pád Númenoru

Svět mladý byl, hory zelené, světlo měsíce čerstvě zrozené, potok i kámen bez jmen byl, a tu se Durin probudil. Horám a dolům jména dal, z pramenů vodu ochutnal, a v Zrcadlovém jezeře spatřil sám sebe v nádheře s hvězdnou korunou zářivou vlastnímu srínu nad hlavou. Vynikajúco spracované. Zdá sa mi, že je to úplne v inej kvalite ako boli knihy Hurínové deti a Pád Gondolínu, aj keď Pád Númenoru mal čo ponúknuť. Autor sa zameriava na 2. vek, a to je od pádu Morgota až po koniec Isildora, ktorý uťal prst Sauronovi a získal prsteň moci. Končí to presne tam, kde začína príbeh Spoločenstva prsteňa. Krásny opis ako ľudia, bojujúci proti Morgotovi, dostali za spoluprácu od mocných Valar ostrov, kde mohli prežívať život v miery a omnoho dlhší. Prebiehajúci seriál Pána prsteňou sa presne odohráva v tomto prostredí a kto má záujem pozerať aj 2. sériu, tak by si mal prečítať túto knihu, alebo Silmarillion.

Pro mě je neuvěřitelné a v úžasu kroutím hlavou nad tím, jaký bohatý svět nosil Tolkien v hlavě, neustále jej vytvářel a zdokonaloval,propracovával detaily,promýšlel. Vymýšlel nové země,jejich historii s legendami,bájemi, písněmi,jazyky;seznamy králů,obyvatel, stvoření. Není to lehké čtení, vyžaduje klid, soustředěnost a přemýšlení. Ale stojí to za to.