Ovum

Za mě teda moc povedená prvotina! Hlavní hrdinka Simona je v prváku na gymnáziu a se spolužáky si moc nerozumí - není třídním vyvrhelem, jen si s nimi nemá moc co říct. Zajímá ji historie a staré baráky a sportovně střílí, což je sice ohromně cool, ale kamarády si tím nezíská. Dokud nepotká Larina. Knížka je plná historie Evropy, od třicetileté války po průmyslovou revoluci, a to z pohledu těch, kteří to všechno zažili - “dlouhověkých”, což jsou v knize třeba upíři a fexti. Kdo neví, co je to ten fext, jen dokládá, že fexti jsou v popkultuře strašlivě nedocenění a měli by se objevovat daleko častěji, zvlášť když jsou vlastně naši! Síma je jako hrdinka strašně mile uvěřitelná středoškolačka s reálnými problémy (když odhlédneme od nadpřirozených bytostí, záhadného artefaktu a bondovských padouchů). Ošuntělé uličky mají něco z atmosféry Stínadel z Rychlých šípů - jen místo Prahy máme severočeské maloměsto, které po pádu komunismu řeší, co dělat s chátrajícími fabrikami a opuštěnou vojenskou základnou. Jako holku z malého města mě povědomé kulisy příběhu zahřály u srdíčka. Jak já rozumím touze vylézt po okapu do staré továrny! Zápletka se navíc podobá nejen honu na ježka v kleci, ale i akčním filmovým příběhům knihovníka Flynna Carsena, a pátrání po ovu připomene Šifru mistra Leonarda. Ovum je podle mě hlavně příběh o přátelství a o tom, jak důležité je si najít svoje lidi - a nakonec se dočkáme i trochy té romantiky. Rozhodně můžu doporučit.

Není to vůbec špatné. Jasné, že pro dospěláka to bude takové průhlednější, ale očima 11-13letého čtenáře to může být skvělá četba. Nápad příběhu byl vymyšlený dobře, myslím, že pro mládež se tam vyskytuje i spousta drobných zajímavých okének do historie, která se lehce mísí s různými pověstmi a historkami, já mám takové pohrávání si s dějinnými událostmi ráda. Hlavní hrdinka je uvěřitelně napsaná, někomu může její vypravování o tanečních připadat jako klišé, ale sama jsem si vzpomněla na doby svých tanečních, jak jsem se vždy bála, že někde trapně zůstanu sedět. Mezi dospívajícími dětmi se pohybuju denně a vnímání a starosti Simony jsou tomu jejich světu fakt blízko. Co mně osobně trošku zklamalo, tak závěr s ovem, chybělo mi tam vice toho popisu hledání, víc prostoru věnovaného tomuto předmětu, na konci mi to přišlo trošku uspěchané. Na druhou stranu jsem si v knize našla velké množství myšlenek o moci, o svobodě, o tom, co je komu vlastně prospěšné, o různých ideálech a pohnutkách jedinců, které mě nutily zastavit se. V tomto směru otevírá kniha mnoho otázek k diskusi a právě toto ji povyšuje ke knihám, které mají dětem a dospívajícím čtenářům co nabídnout.