Outsider

Kniha, štýl, počet strán, príbeh, chýbajúci "knižný chróm" (však Stephen, vydupal si si The Stand v pôvodnom rozsahu a stálo to za to, aj keď na tých ďalších 200 strán padlo mnoho kanadských stromov - viva environment) idú ruka v ruke s Kingovým vekom. Nemladne, oči slabnú, ale stále má schopnosť pritiahnuť k svojim knihám čitateľov. Lenže už to nie je ono, chýba mi (a to priam bytostne) "drajv" tak typický pre tvorbu z 80tych rokov (aj hudba bola vtedy lepšia) a najmä absencia "chrómu" - čiže kudrliniek v podobe malých odbočiek v deji, ktorými by opísal jednotlivé postavy a zdôvodnil ich jednanie, ktoré tak hojne používal. Ale vek, zrak a vnímanie času sú neúprosné. The Outsider mohla byť pecka, ak by knihu napísal pred 30timi rokmi. Dnes, vo veku zaslúžilého dôchodcu nám pán spisovateľ predkladá síce na svoje pomery čistokrvný príbeh, ale na sto metrov behu už potrebuje viacej nádychov. Nespokojný vyslovene nie som, ale ani spokojný. Na druhú stranu musím uznať, že v dôchodcovskom veku mu to stále píše, a to je dobre. Stephen, želám sebecky nám všetkým, Tvojim verným čitateľom, nech sa Ťa stále drží svieža myseľ a netrápia neduhy jesene života. A ak Ťa potrápia, vysyp ich na papier a pridaj chróm.

"Jako u mnoha mužů po šedesátce mu prostata rostla jako účet na důchodovém spoření a měchýř se scvrkával s úbytkem sexuální apetence." Škoda, že King zatím nenapsal humoristický román. Protože by mu to šlo určitě stejně skvěle, jako horory a thrillery. Od něj bych si ráda přečetla i milostný román, jak jsem už jednou napsala. Holly Gibney si mě získala v časově pozdějším, eponymním románu Holly, jakkoli ani zde se její postava logicky neobjevuje poprvé. V Outsiderovi bych proto bývala čekala trochu jinou její roli, po Holly. King mě nezklamal, i když svým způsobem přece jen trochu ano. Myslela jsem si, že jeho styl hororů, krimi a psychologických románů s fantazijními prvky, už docela znám a líbí se. Proto jej čtu. Král totiž umí. Jenže Outsider mě překvapil. Úvodní nastínění zápletky bylo dokonale matoucí – ohavný zločin a naprosto bezúhonný podezřelý s dokonalým alibi, který přesto skončil ve vazbě. Odsoudila jej nejen soudní mašinerie, ale i veškerá veřejnost, sousedé, kolegové, žáci. Vynikající úvod. Skvělá psychologie postav. Byla jsem napjatá, jak Král tento rébus vyřeší. Protože byl zdánlivě neřešitelný. Obávala, že sáhne po nadpřirozenu. Protože to je jeden z jeho silných žánrů, a protože by to bylo prostě nejsnadnější. Takže ano, King si tady z mého pohledu "vypomohl" fantazijnem. Román nicméně zůstává kingovým dílem, jehož rukopis, smysl pro humor, znalost a vhled do hlavy člověka i budování napětí jednoho opět potěší. A King ani zde neopomněl, byť jen letmo, připomenout Ka (Temná věž).