Konceptem neotřelé, protože hlavní "vypravěčka" jakoby sedí bokem a dialogy, monology, vyprávění, prezentují ostatní postavy okolo ní. Nenahlížíme tak do její hlavy, zato nahlížíme detailně do ostatních okolo ní. V tomhle je to fajn, i Karl Ove Knausgård tenhle text vychvaloval, ale po chvíli to začne být jaksi rozvláčné, odtud sem a tam. Jaksi to ztratí směr a rytmus a plácá se to kdovíkam a odkudkam. Ale pokud vás, jak říkám, strhne a zaujme samotný koncept téhle novely, tak je to chytlavé čtení, do kterého se dá slušně ponořit.

Kniha ma bavila rozhovormi a konverzáciami, kde rôzne grécka postavičky hovoria s anglickou autorkou o ich názoroch na lásku, hlavne teda manželstva. Asi by ma kniha nebavila v mladšom veku, ale 30+ je taký fajn vek na rekapituláciu citov a zhodnotenie vzťahov. Autorka dosť výrazne používa aj názorové útvary ako na istú tému nahliada ona. Napríklad pár citátov: "Ani raz sa za mnou neobzrel, pretože ľudia si iných všímajú najmenej, keď im predvádzajú svoju moc." "Zaujímaví ľudia sú ako ostrovy, hovoril: Nenarazíme na nich na ulici či na večierku, musíme vedieť, kde sú, a dohodnúť si stretnutie."