Ottova encyklopedie A - Ž

Za hubičku pořízeno mé blahoslavené rodičce, jež stále chrabře vzdoruje vší televizi nadřazené technologii a přesto si u luštění křížovek, či při procházení kanálů oné na milost vzaté TéVé, čas od času posteskne a zatouží doplnit kusé obzory...to víte, v již běžící Cestománii se třeba takhle podívá na Altaj, ale kde ten Altaj je? V tomhle ohledu si Ottu pochvaluje. Prý jí pomáhá i s usínáním. Jedinou mručivou výtku jsem zaznamenal stran tonáže jinak formátem rozumného rádce. Sice jsem se jí pokoušel obejít sofistikou, že aspoň trénuje paže, ale kdepak maminka, ta se nedá. A má (samozřejmě) pravdu, v nakladatelském pitstopu měli tenhle vcelku sympatický „Orbis pictus“ (viz. obálka) před vysláním na trať (nějak?) líp potunit...mě nezbývá, než odlehčit kde se dá a tak ubírám jednu hvězdu; to by mělo pomoct. 4 pěkné, barevně přehledné a mnoha názornými obrázky oživené **** PS: Zajímavý ediční kompromis mezi slovníkem cizích slov, či slovníkem encyklopedickým (vůči nimž nabízí přeci jen hlubší ponor) a encyklopedií klasickou, která už je zas kolikrát neskladnou, často i vícesvazkovou vlakovou soupravou.

Lepší než Wikipedie :D.