Naprosto příšerná biografie Otty Šimánka, který si tedy toto nezasloužil. Autor si nepokrytě vymýšlí. Údaje o Jindřichu Polákovi jsou naprosto scestné, špatně má uvedenou celou genezi projektu Pana Tau, o které neví zhola nic a vrcholem je třístránková úvaha nad tím, jaký bude Viktor Preiss Pan Tau v novém seriálu, který ještě ani nebyl natočen a pan Preiss v něm nehraje!

Mám pocit, že autor vůbec nečerpal z reálného života pana Šimánka, ale z nějakých bulvárních plátků. A nejspíše si vzal jen pár informací od dcery p. Šimánka, Alexandry, která však nikdy nehovořila pěkně o jeho druhé manželce. Nevzal však v potaz, že pan Šimánek strávil celkem velkou část života se svou druhou manželkou, paní Ludmilou Muchovou, a její rodinou, kterou pan Šimánek přijal za vlastní. Děti Lenka a Petr ho oslovovali "táto", a jeho vnučky Lenka a Míša "dědo". Dokonce se autor v knize vyjadřuje o paní Muchové s určitým despektem, což je naprosto nefér. Pan Šimánek ji opravdu miloval a strávil s ní krásné roky svého života. Každý den jí nosil květiny a choval se k ní jako pravý gentleman. Paní Muchová byla vždy jeho oporou, parťákem, člověkem, který ho podporoval a miloval. Navíc se v knize neuvádí, že pan Šimánek rád trávil svůj čas na chalupě u Českého ráje (a to dost podstatnou část svého života), kde ho všichni znali. Doteď místní šedesátníci až čtyřicátníci vzpomínají na to, jak jako děti chodili na jeho chalupu, kde on hrál místním dětem loutkové divadlo. Myslím, že člověk jeho formátu, by si zasloužil mnohem lepší a důkladnější životopisné dílo. Byl to úžasný, milý, přátelský a velmi vzdělaný člověk.