Otrok megaměsta

Tohle nebude kniha, u který se v komentářích bude psát, že ten druhej díl je úplně stejnej jako první, a že proto nuda. Mě to přišlo úplně jiný. Což bylo super. A musím říct, že se mi dvojka líbila možná ještě víc než jednička. Tam jsem měla spoustu otázek a na stoustu z nich jsem odpověď samozřejmě nedostala. A přestože mi bylo jasný, že by bylo nelogický dostat je hned, jsme jenom lidi, my čtenářská cháska, naštve nás to tak jako tak. Co bychom potom psali do komentářů :D Otrok megaměsta pokračuje...přesně tam, kde skočil Nájezdník z pustiny. A ten začátek byl prostě dobrej. A taky prostředek. No jo, a taky ten konec. No fajn, bylo to dobrý celý :) A smála jsem se o dost víc. Byť uznávám, že po překonání počátečního trablu, aby přišel ještě větší (jak jinak), bych se ani trochu nechtěla zaseknout ty dysfunkční trojce na tripu ;) Protože celá ta cesta byla akční a napínavá. Přesně, jak to mám ráda. Že bychom nedošli do cíle cesty jsem strach neměla, ale co se odehrávalo tam, bylo super zakončení. Čili k tomu konci a bez spoilerů, snad to zvládnu... ...konec, jako úplný konec byl...nemám ráda tyhle konce. Ty ve stylu "umím si představit, že je to konec, ale fajn by bylo, kdyby to ještě pokračovalo". Protože si nikdy neumím správně vybrat, co je lepší varianta :D

Podle mého - lepší než první část. Ta byla dobrá jako náhled do reálií světa i hlavních postav, ale epizodická a poněkud chaotická, jakkoli pan Sekerka vytvořil jedinečnou atmosféru svého světa i celé civilizace... Otrok megaměsta netrpí ani chaotičností, ani příběhem rozplizlým přes mnoho let a situací: sjednotil se. To považuji za velké plus a četlo se mi tak mnohem lépe. Samozřejmě se pak rozplývá ten "WOW" efekt, kdy se na vás vyvalí něco opravdu zvláštního, jak dovolují povídky, ale román s lineárním dějem už moc ne... Takže oproti dílu prvnímu jednoznačné přidávám hvězdičku, rád nejen za dobře napsanou knihu, ale i za odpovědi, které vyvolala kniha první.