Otázka ztracené hlavy

Bezesporu za to může moje slabost pro atypické hrdiny, protože tuhle komorní detektivku s ukradenou hlavou, decentní mrtvolou a záhadou zamčeného pokoje jsem si skutečně užil. Krása příběhu spočívá v ústřední postavě Samuela Hoeniga, podivína s diagnostikovaným Aspergerovým syndromem, který díky své „nemoci“ vnímá svět podle zcela jiných pravidel. Přes poměrně hodně vysoké IQ je však nevýhodou jeho neschopnost porozumět sociálním zvyklostem společnosti. Což je často příčinou komických nedorozumění a popletených situací. Jak jsou ovšem pátrač i zápletka sympatičtí, Jeff Cohen hřeší na přirozený stav věcí. Opomenu-li fakt, že některé zvraty nejsou úplně dotažené a jiné zas dost nahrávají autorovi, je to především nutnost přistoupit na hru, že si policie v případě vyšetřování úmyslného zabití nechá radit od autistického civilisty. Jinak ale velmi povedený přírůstek k potrhlým detektivům. A přiznám se, že Hoenigova metoda na rozpoznávání osobností dle písní The Beatles mě skutečně dostala.

Nakonec dám 4*, i když jsem se během čtení rozmýšlela. Jenže , stejne jako v knize Projekt manželka, i tady mě velmi bavil hlavní hrdina. A to po celou dobu, i když mi připadalo vyšetřování případu spíše statické, jakoby na divadle ve stále stejných kulisách s měnícím se počtem postav. Úvahy a komentáře (okořeněné testy lidí podle písní Beatles) Samuela mě pokaždé povzbudily a probraly při večerním čtení. Jeho náhodně objevená sympatická spolupracovnice a rozumná maminka, dobře plnily úlohu jeho malého okruhu spřízněných a chápajících lidí. Kdo má navíc rád klasické detektivky, určitě ocení i zajímavou zápletku s určitou mírou nadsázky (já si užívala spíše neobvyklého hlavního hrdinu, skvěle vytvořeného dvojicí autorů, z nichž jeden se Aspergerovu syndromu věnuje dlouhodobě). (K anotaci : Samuelova asistentka byla Janet Washburnová, paní Taylorová se tam nevyskytuje. Jak to je, se dočtete na str. 13 a 14).