Osvícení v temnotě

Čekal jsem víc, ale zklamán nejsem. Pestrobarevnost povídek hezky koresponduje s širokým žánrovým záběrem, který je Stephenu Kingovi (na jehož počest kniha vznikla) vlastní, takže tenhle nešvar je vcelku obhajitelný. Paradoxně největším zklamáním pro mě přitom byl samotný mistrův kousek, jenž není ničím víc, než výcucem z šuplíku. Ostatně i povídky dalších autorů evokují dojem „co dům dal“, přičemž se od sebe výrazně odlišují náladou, vyzněním nebo stylistikou, kvůli čemuž se čtenář z textu na text musí průběžně přelaďovat na jinou tóninu. Neznamená to však, že by antologie neobsahovala kvalitní kousky. Sugestivní Konec všeho Briana Keeneho mě doslova rozebral, přitom je v něm mimoděk víc humoru než hrůzy. Oproti tomu Strážcův průvodce Johna A. Lindqvista zase nadchl bravurně zvládnutou atmosférou RPG her, stejně jako originálním pojetím. A tak je to se všemi povídkami celkově - mišmaš obsahující lepší i slabší kousky, povětšinou však jen šedivý průměr. Záleží ovšem na vkusu čtenáře.

Mezi božskými bytostmi se najde nemálo těch, kdo s chutí vyvolávají drobná jatka, pokud jim mohou projít bez postihu. (Pidžin a Theresa) Tato antologie třinácti spisovatelů a dvanácti povídek vyšla na počest dvacátého výročí webových stránek, které založil Hans-Áke Lilja. Všechny informace o světě Stevena Kinga najdete právě zde: liljas-library. a za tečku napište com. Citát: Moje jméno je, samozřejmě, Stephen King. (Modrý kompresor) Každý autor, který vám bude tvrdit, že se nikdy nedopustil plagiátorství, je lhář. Dobrý autor vychází ze špatných nápadů a nepravděpodobností a přetavuje je do komentářů o lidském údělu. V těchto dvanácti povídkách se vám bude zdát, že už jste to někde četli. Ale proč ne, proč si nevzít myšlenku jiného spisovatele, tvůrce nebo dramatika, a tu jeho „nevyužitou“ myšlenku prostě přepracovat do své podoby. Citát: Pocházejí ze dvou odlišných světů – světů, které musejí navždy zůstat oddělené. (Aeliana) O povídkách samotných si můžete přečíst mé komentáře u této knihy v sekci „části díla“. Tak že jen pár postřehů. Knihu jsem si koupil kvůli tomu, že je v ní jedna povídka od Stephena Kinga. Rád bych měl doma vše, co tento mistr pera (pc) napsal, a co u nás vyšlo. Proto volba této povídkové knihy. Příběh „Modrý kompresor“, od Stephena Kinga, není tak šokující, jak bych čekal, ale i v něm najdete nějaké to moudro. Zajímavá je povídka „Síť“ od spisovatelů Jacka Ketchuma a P.D.Cacekové. Krásně nám tu poukazuje na fakt, že jsme čím dál více závislí na internetu. Citát: Myslíš, že je možné, aby se dva lidé zamilovali – opravdu zamilovali – jen tím, že si spolu píšou? Aniž by se potkali? (Síť) Také je tu pár povídek, které, jak se tak říká, mi nejdou k tělu. Například jsem vůbec nepobral „Román o holokaustu“ (Stewart O´Nan) „Hřbitovní tanec“ (Richard Chizmar) a tak trochu i „Vábení plamenů“ (Kevin Quigley) Naopak se mi strašně líbily povídky „Pidžin a Theresa (Clive Barker), „Zrádné srdce“ od mistra hororu E.A.Poa, „Strážcův průvodce“ (John Ajvide Lindqvist) a nejvíc mě dostala povídka „Konec všeho“ (Brian Keena) Citát: V seriálu jsem jim tu zombie apocalypsu, kterou prožívají, záviděl, protože maj všechno, co jsem chtěl mít já. (Konec všeho)