Ostří temnoty

Po dočtení Ostří temnoty, ve mně zůstal takový pocit těžkého žaludku, asi jako bych snědl dort od Čapkova Pejska a Kočičky. Tak jako ti dva vrazili do hrnce například čokoládu, bonbóny, banány, kus špeku, klobásu a buřty, všechno to co mám celkem rád, ale dohromady se to jíst nedá, tak zde autor nalil do jednoho kotle Římany, Vikingy, Transportér ze Star Treku, špiony ze CIA a KGB, taktéž vše co odděleně mám rád nebo mě aspoň nevadí, ale dohromady mně to prostě nesedlo. Abych nebyl jenom negativní, tak uznávám že pan Schreil určitě literární talent má, taky má zajímavé nápady a určitě si své čtenáře najde.

Fajn dospělé fantasy se svým vlastním tónem I příběhem. Sice jsou zde rozpoznatelné motivy a prvky z podobně laděných modernějších fantasy příběhů, nakonec jich ale nebylo tolik, aby nešlo dílo považovat za originální. Na druhou stranu jich autor možná rozehrál až moc. Zrada ve zradě, dýky ve stínu, výzvědné služby, probouzející se bohové, akce a kontraakce, pradávné zlo, zneužitá magie, sebevražedné komando “dobrovolníků” atp. Celkově lze příběh doporučit I když má sem tam pomalejší tempo, to se ale díky zasazení a vložení výzvědných služeb dá čekat. Postavy-Alva Vorenus je jeden ze tří vojáků který přežil teleport své legie. Jako syn velemága bohužel nezdědil žádné magické nadání a tak se musí protloukat jak se dá. Vypracuje se na velitele výzvědných sil a musí se pokusit zachránit, a objasnit únos, císařova bratra. Poměrně racionální, emočně plochá postava, ve které se ale probouzí skrytý talent. Díky čemu, či komu, se musí čtenář dozvědět. Niar, mág z legie, který při teleportu ztratil své magické schopnosti a nyní působí jako strážník v jakési díře na okraji říše. Dělnící náhodou nedaleko vykopou jakousi relikvii, která by mohla objasnit zmizení císařova bratra a tak se staří legionáři zase setkají. Pak tu máme pár čarodějek, diplomatů, politiků, vládců, vrahů, a dalších klasických postav. Hlavní děj sledujeme ale z pohledy Alvy Vorena. Worldbuilding- Velká inspirace Římany. Jinak zde máme Emarskou řísi, která soupeří s Chudarskou říší. Chudaři se neštítí používat lidské oběti k posílené své magie, takže jsou zlí. Pak jakési kočovné polokmeny Firanů jejichž stepi oddělují hlavní mocnosti, porobené a asymilované národy a Skaenany, kteří rabují a vypalují. Takže klasické rozdělení založené na historii. Jen jednotlivé národy více, či méně vládnou magií. Ta sice není nijak extra rozebrána, k příběhu je ale funkční. Emarska říše funguje v podstatě stejně jako Říše Římská, tak jak ji známe, včetně otroků, konzulů, senátorů atd. Pro vícedílnou sérii fajn základ, zde se ocitáme hlavně mezi diplomatickýmu a výzvědnými službami Emeru a Chudaru. Příběh-Sledujeme hlavně počínání Alva Vorena a jeho souboj s časem, kdy je třeba přijít na to co se stalo s bratrem vládce. Do příběhu se zapojí mágové a čarodějky, přeměněnci a zrůdy, zrádný velemág z Chudaru a všeliké intriky a zrady. Veliteli výzvědné služby samozřejmě hází různé frakce klacky pod nohy a do toho je třeba odhalit, a pro Alvu hlavní motiv, zrádce Štiku, nejschopnějšího špiona Chudaru. Plusy- Moderní, dospělá Fantasy. Tajné služby, vrazi a špioni s fajn kulisami. Minulost postav a jejich motivy se odhalují postupně. Příběh má mnoho odboček a je poměrně dobře spletený a provázaný. Akce, pokud je, není špatná. Prvky a motivy z jiných děl, Abercrombie, Warhammer a mnoho jiných. Je třeba udržovat pozornost. Minusy- Některé linky vyzní do ztracena. (Možná do dalšího dílu). Občas pomalejší tempo. Závěr je trochu překotný a “opět” se musí odehrávat v “podzemí”. Prvky a motivy z jiných děl, Abercrombie, Warhammer a mnoho jiných.