Oskarův lev

Pro mě je Oskarův lev velmi silná a dojemná kniha. O fantazii, o poutech, o minulosti, která nás i naše blízké formuje, o žalu, ztrátě a vyrovnávání, o jistotách a nejistotách, o péči, podpoře a vzájemném obohacování různých generací... Příběh je trošku surreálný a zpočátku mi lehce vadilo třeba to, že Oskar nemá problém se okamžitě upnout na lva poté, co ho najde v ložnici svých zmizelých rodičů, ale je to koneckonců malý kluk. Jak příběh pokračoval, zaujalo mě, jak odlišně tráví čas se lvem a s rodiči a jak rozdílně to mají nastavené (scéna se zeleninou k jídlu byla vyloženě půvabná). Postupem času začne do sebe všechno zapadat a po odhalení ke konci se ukáže, jak dobře má autor příběh promyšlený. Knížku jsem četla společně s desetiletým synem (a je ke společnému prožívání jak dělaná). Co přesně si z ní odnesl, říct nedokážu, ale zaujala ho velmi. Nejenom že jako pokaždé, když se mu knížka líbí, zjišťoval, jestli existuje další díl, ale když měl v knihovně hlasovat pro svou knižní srdcovku, bez váhání mezi svoje favority zařadil i Oskarova lva.

Nejprve, dětská literatura je mi velmi blízká. Vždy v ní najdu pod řádky napsané to, co je odžito, moudrost, porozumění a pravdu. A pak ilustrace. Jsou nádherné, hřejivé. A tak to bylo i v této knize, kterou ilustroval Benji Davies. Nádherný příběh psaný lehce, čtivě a i přes to vás jemnými tóny pozve do dětské fantazie, kde malý chlapec Oskar ve své fantazii a složitých témat u kterých děti nevědí jak je uchopit a pochopit. Převypráví děj se světem plných přeměn času, zvířat a jeho představivosti. Za mě nádherná dětská kniha, která ve mě bude dlouho doznívat a kterou si s odstupem určitě ještě jednou přečtu. Citace: ... Oskar se na něj nevěřícně díval, prohlížel si krásné rýhy v unavené tváři, i vlídné oči, které vypadaly zároveň unaveně a smutně...