Opravář osudů

Námět to byl pěkný, ale zpracování takové jen průměrně zajímavé. Celý příběh mi připadal příliš schematický a prvoplánový, kromě podivného příběhu Very ani nedošlo k žádnému většímu zvratu či završení. Navíc se mi to celé zdálo takové dost uměle naroubované na Prahu... ani nemohu napsat na prostředí Prahy, protože tam to prostředí nehraje vůbec žádnou roli. Příběh by se mohl odehrávat prakticky kdekoli, působí více americky než česky a mimo epizodní role Luci a strejdy Petra (v hospodě, kterou si jde v Praze jen těžko představit) v příběhu ani nevystupuje žádná jiná česká postava. Pak ani nepřekvapí, že těch pár odkazů na českou kulturu, které jsou v knize zmíněné, se dost míjí s realitou, jako by vycházely spíše od nadšeného turisty než od znalce místních poměrů. Ale co, i tak je hezké, že napsáním tohoto "českého" románu Robert Fulghum odměnil své oblíbené Čechy :-)

Tato kniha pro mě byla velké zklamání. Vcelku obyčejný příběh o lásce se Fulghum snaží ozvláštnit mystikou, a vůbec se mu to nedaří. Motiv opraváře osudů by mohl být zajímavý, kdyby měl nějakou pointu. Jenže já ji tam nevidím. Až moc z toho cítím touhu napsat knihu pro Čechy, která mu přinese další popularitu, ale necítím z toho žádný pokus o smysluplný příběh, který by stálo za to vyprávět. Když to porovnám s Třetím přáním, tak je to hrozně, hrozně slabé. Hodnocení: 25%