Opiju tě rohlíkem

Zde jsem přemýšlela, jak hodnotit - dříve by mne kniha přivedla k úsměvu nad hodnocením mezilidských vztahů - proto tuto autorku ráda znovu čtu .... Ale - vzhledem k tomu, že Simonu opravdu opájeli rohlíkem / a ne láskou /.... Jak ona sama říká : " moje postavy jsou smyšlené, ale pocity jsou moje vlastní ...." Tak jsem se tedy dialogy pobavila - ale do smíchu mi moc nebylo ....

Jako všechny knihy Simony Monyové které jsem dosud přečetla, je i Opiju tě rohlíkem nesmírně čtivě napsaná. Spisovatelka napsala průměrně jednu knihu ročně a s každou knihou si dala nesmírnou práci. O její smrti a jejím nešťastném manželství všichni víme, i o tom, že hlavní postavy v jejích knihách se navzájem lišily, ale "myšlenky byly její vlastní". Krásně se to četlo a myslím, že je to jedna z jejích pokud ne nejlepších, tak rozhodně lepších knih. Knížka není ani veselá a rozhodně to není červená knihovna, ale doporučuji k přečtení.