Onyxová bouře

Třetí díl ze série Empyreum za mnou a čtvrtý v nedohlednu. :( Alespoň nás v brzké době čeká doplňující kniha Threshing Day. :) Z Onyxové bouře jsme měla strach, protože při čtení této série jsem zjistila, že Rebecca nemá problém zabíjet postavy. Ať už jsou oblíbené nebo ne, člověk vždy jen zírá, když to přijde. Inu Rebecca nezklamala, opět mě donutila některé části číst se zatajeným dechem. Nechť jsou jejich duše poručeny Malekovi. Kniha mě moc bavila, jen mi přišlo, že měla delší rozjezd. Ale pak to jen svištělo. Děj se nesl v dobrodružném a bojovném duchu plném nečekaných zvratů. Co se postav týká, stále platí, že miluji draky Andarnu a Tairna. Jejich rozhovory neměly chybu, pubertální Andarna se s nikým neštvala. Co vám budu povídat, to bych nebyla já, abych u knihy neplakala, to měla, prosím pěkně, na svědomí taky Andarna. Chápu, její rozhodnutí, ale v tu chvíli mě to zlomilo stejně jako Violet. Kdo četl, asi víte, o čem mluvím. Vývoj Violet a Xadena nebudu moc rozebírat, ať tu nejsou spoilery. Miluju je, jejich dynamiku a jejich pouto a doufám v to nejlepší pro ně. Z vedlejších postav si mě ještě víc získal Ridoc se svým humorem. Ale víte, jak to je u Rebeccy, když si nějakou postavu oblíbíte... a Ridocovy otázky ,,Tak kde je ta hranice? V jakém okamžiku se dostane příliš daleko na to, abys ho stále bránila?", které řekl Violet, podpořené fanouškovskými teoriemi mi na náladě teda nepřidají. No a ten konec? Cože?! Mám tolik otázek a žádnou odpověď! Těším se na další díl! A Rebecco, prosím, nezabíjej nám Ridoca. Rebecca, please, don't kill Ridoc.

Třetí díl série Empyreum opět nabízí napínavý, čtivý příběh plný draků, magie, nečekaných zvratů a nových tajemství. Rebecca Yarros rozhodně umí vyprávět tak, že se od knihy člověk jen těžko odtrhne. Přesto mám pocit, že autorka začíná čím dál víc spoléhat na výjimečnost hlavní hrdinky a příliš příhodné náhody. Violet už totiž nestačí mít několik mimořádných schopností a být středobodem prakticky každé zásadní události. Když se ocitne v bezvýchodné situaci, ukáže se navíc, že ji otec kdysi zasvětil bohyni, jejíž chrám se shodou okolností nachází právě na místě rozhodujícího střetu. Taková řešení mi připadají trochu laciná a ubírají příběhu na uvěřitelnosti, dokonce i v rámci fantasy světa. O to víc oceňuji dějovou linku Xadena a jeho postupné proměny ve venina. Jeho rozhodnutí opakovaně sáhnout po zakázané moci, aby zachránil ostatní, představuje skutečnou oběť. Ve válce se podobné tragické volby dějí – rozhodnutí obětovat sám sebe, svou budoucnost nebo dokonce vlastní podstatu, aby ostatní mohli přežít. Xadenova proměna proto nepůsobí jako samoúčelný dramatický zvrat, ale jako přirozený, byť krutý důsledek jeho rozhodnutí. A právě to dodává příběhu emocionální hloubku, která mi u některých Violetiných zázračných záchran chybí. Velmi mě bavilo také další rozšiřování světa, odhalování tajemství draků a výpravy za hranice Navarry. Autorka rozehrává stále složitější konflikt a závěr samozřejmě přináší další pořádný cliffhanger. Čtyři hvězdičky dávám proto, že příběh jako takový je skvělý a na pokračování se těším. Jen bych si přála, aby autorka nechala své hrdiny častěji čelit skutečným následkům jejich rozhodnutí, místo aby Violet z každé zdánlivě neřešitelné situace vytáhla další výjimečná schopnost nebo šťastná náhoda.