One-Punch Man 05

Útekář začíná být vážně sympatický řízek. Hlavně, když si sundá triko. Úplně jsem cítila tu energii, se kterou se vrhá na nevinné oběti své...lásky  :D :O ("I pro klid duše běžných lidi musí být hrdinové stále neohrožení, silní a krásní...a musí se vždy umět hbitě a obratně vypořádat ve zlem.") Příjemná rubanice, kde opět odpadne spousta hrdinů, ale jeden z nich je vážně sympaťák (viz citace). A bavilo mě to sledovat. ("Srážka spravedlnosti! Jsem bezdokladný jezdec...cyklista ve službách spousta!!!") A co řekl Saitama na konci? To bylo vážně skvělý a sedící k jeho postavě. Řekla bych, že právě tahle kniha a Obří meteorit zatím nejvíc ukázaly přesně to, o čem má tahle série být. A nejvíc tnuly do živého. Mnohem víc než tou jednou pěstí. Super :)

Já chápu, že je Saitama takový laxní flegmouš, ale už mě pomalu začíná štvát, jak se dobrovolně stává terčem propagandy, posměchu a urážek. Ne že bych jeho postavu nějak extra miloval, tak moc jsme se asi během čtení nesblížili, ale chtěl bych pro něj něco víc... Jinak Král hlubin byl fajn a bavilo mě, jak dokázal všem nakopat zadek. Docela jsem se bál, aby ho nějaký hrdina přece jen neporazil, ale nechal si to až pro toho nejlepšího. Co se týče následného dění, k tomu se asi víc nebudu vyjadřovat. Celkově je to hrozně vtipná satirická manga, která na čtenáře útočí svou ironií a vtipem, a to ať už samotnou kresbou, tak situacemi a dialogy. Kombinace toho, jak pěkný a akční je děj, společně s absolutním opovržením vážností, je prostě super. Z počátku mi vadil odklon od soukromého hrdinství Saitamy k nějaké trapní lize superhrdinů, ale teď mě zajímají všechny manipulace a intriky v pozadí. Trošku mě mrzí, jak šíleně epizodně se vyskytují postavy a pořád se nám dávkují nové a nové, ale pozitivní je, že se objevují i některé pozitivní postavy, které jsou fér. Třeba pan cyklista, jehož chování mě potěšilo. Uvidíme, jak to bude zase pokračovat dál, zatím se to stále rozjíždí, ale už to jde dobrým směrem.