Omega

Přijde mi, že se Jack McDevitt ve svém cyklu Motory Boha dostal do situace, kdy neví, čím novým by tentokrát oslovil. Další katastrofa už čtenáře neohromuje tolik jako dříve, a to ne kvůli tomu, že by se z autora stal v mezičase cynik, ale protože se jeho scénáře záchranných operací jednoduše opakují. Odhalení nové mimozemské rasy taky zdaleka neuchvacuje tolik jako na začátku, čistě kvůli tomu, že je to jen další „nová" rasa, podobně jako v předchozích třech románech. Alespoň že se spisovatel konečně vrátil k tématu vesmírného oblaku, který z nějakého důvodu likviduje veškeré civilizace - takže kdo toužil jedenáct let po odpovědích, alespoň nějakých se v tomto románu konečně dočká. Přes všechny opakující se motivy ovšem stále patří Jack McDevitt k prvotřídním vypravěčům, který sice nehýří imaginací moderní britské space opery, ale na druhou stranu je napínavý, zábavný a hlavně srozumitelný. Arthur C. Clarke a Isaac Asimov v něm tak rozhodně mají důstojného literárního pokračovatele.

Mám pocit, že někde v knize je:"kdo to dočte až sem může si u mne vyzvednout 10000Kč". Autor natahuje obsah knihy statickými popisy bulíků. Žádné zvraty, žádné směřování k nějaké pointě. Naprosto nudná kniha, kterou jsem nedočetl a ani ji nehodlám dočítat. Pokud by zde existovala rubrika "Nedoporučuji!", tak bych jí tam zařadil.