Okno do tmy

Detektivka ve stylu McBainova 87. revíru, kdy nesledujeme práci jednoho hrdiny, ale celého policejního aparátu. Přestože případ začne zajímavě, hrozně dlouho se táhne kdo s kým, kde a proč, včetně odhalování minulosti zavražděného, což se nakonec ukáže jako to nejpodstatnější. Díky tomu člověk rychle upadne do apatie, očekává-li nějak výraznější běh událostí a množství zvratů. Plusem je, že příběh není překombinovaný, kdy by detektivové stáli před bůhvíjak zvráceným a zašifrovaným zločinem. To se podepisuje i na samotném vyšetřování, které postupuje pozvolna a hodně se drží autentického průběhu. Trochu zbytečná je pak druhá dějová linie, která s tou první nijak nesouvisí, čímž trochu postrádá smysl. Ústřední i vedlejší postavy jsou dobře rozepsané, ale nijak výrazně oslňující. Což se v důsledku dá říci o celém románu - profesně dobře odvedená práce, ale postrádající šťávu, něco (nadsázku, akci, tragiku, prostě cokoliv) čím by se odlišoval od zaběhnutého průměru.