Ohlédnutí za španělskou válkou: Eseje II.

Další kniha Orwellových esejů za mnou. A já jsem stále více utvrzován v tom, jak výjimečným rozhledem a schopností vidět souvislosti tam, kde naprosté většině lidí unikají, byl Orwell obdařen. I recenze knih které jsem nečetl, a nejspíše nikdy číst nebudu, byly povětšinou zajímavé a přinášející i obecnější pohled na svět a jeho nedokonalosti. Levicově smýšlející bez klapek na očích, mající dar zatínat nepříjemné drápky na všechny strany. Za všechny bych doporučil např. eseje "Mohou být socialisté šťastní", "Literatura a levice", "Propaganda a lidová řeč" a nebo "Arthur Koestler" vedle oněch už zmiňovaných sloupků "Jak to vidím já". Myslím, že následující citace jsou, s velmi mírnou nadsázkou, bohužel stále platné. Afinita k východním diktaturám tak nějak zůstává součástí mentálního vybavení nemalé části naší populace, postižené selektivní sklerózou: "Hříchem téměř všech levičáků od roku 1933 je to, že chtěli být antifašisty, aniž by byli proti totalitě. " " Myšlenka, že ten a ten "zradil", že se všechno zhatilo jen kvůli zkaženosti jednotlivců, je v levicovém myšlení všudypřítomná." No a tohle je snad věčný problém, aktuálně gradující díky "renesančním vědcům" na sociálních sítích: "Ve 20. století jsou pro nás vážnými překážkami úzké zájmy průměrného člověka, poměrně nízká vzdělanost, opovržlivost vůči intelektuálům a téměř všeobecná necitlivost k estetickým problémům. " "Nesnášet autorův politický názor je jedna věc. Nesnášet ho ale proto, že vás nutí myslet, je věc druhá, která se s tou první nemusí vylučovat." Užijte si Orwellovy eseje aspoň tak, jak jsem si je užil já.

Skvělé eseje, podobně jako první díl, navíc se dozvíme více o Orwellovi díky jeho sloupku Jak to vidím já. Autor projevil nesmírný nadhled, sečtělost a neuvěřitelnou schopnost vyvozování a předvídání. Orwell byl zkrátka jedinečný pozorovatel a spisovatel.