Oheň probuzení

Ale jo... Po předchozí trilogii vystřihl Ryan Anthony do jisté míry rutinérský kousek se steampunkovým nádechem, třemi hlavními liniemi a s postavami, které jsou mezi sebou provázané víc, než by se na první pohled zdálo. Rádoby nelítostná špionka, lump z mokré čtvrti a námořní důstojník, ti všichni zažívají dobrodružství s hojností akčních scén - v městských ulicích, na palubách lodí, v džunglích, chrámech i v podzemí, bojují s nepřátelskou imperiální velmocí, se Zkaženými pseudolidmi... a s draky. Tady se jim říká draggové, jejich krev má různé zajímavé účinky a lidi jsou holt svině, schopné pro tu vzácnou tekutinu vykrvit majestátní, nebezpečné tvory třeba do posledního. Leč svět se mění, rovnováha sil se zvolna přesouvá. A mně se nějak nechtělo držet palce lidstvu. Hlavní hrdinové jsou poněkud generičtí a vůbec by "Oheň probuzení" byl skvělým námětem pro velkolepou RPG. S veškerou rozmanitostí prostředí, principem fungování dračí krve (zastupujícím magii), množstvím NPC, zbraní, odstupňovaných nepřátel, s kapkou romantiky, i ta zápletka o záchraně světa - opravdu dokonalý materiál pro počítačovou hru a to myslím bez jakéhokoliv despektu. Ačkoliv děj většinu stránek zběsile pádil, občas přece jen upadal do stereotypu a přinášel chvíle nudy. Rozseknout dilema "tři nebo čtyři?" pomohla až otázka, jestli bych šla do pokračování (ale jo) a zda bych ten špalek byla ochotná absolvovat v budoucnu znovu (ale jo). 70%

Čteno jako součást Čtenářské výzvy 2020 – "1. Kniha, jejíž autor letos oslaví (oslavil) kulatiny" (gratulace k půlstovce :)) Toníka Ryana jsem měl v hledáčku již delší dobu a mě osobně nezklamal. V Ohni probuzení nahlíží na draky, pardon draggy, po svém a servíruje místy dost brutální dobrodružství. Kniha v sobě kombinuje klasickou fantasy s polomoderním světem evokujícím páry steampunku. Pro mě osobně jde o zatím nečtený mix, a proto to měl u mě autor možná trochu lehčí, než u kovanějších čtenářů. Žádných zásadních nedostatků jsem si však nevšiml tak jako tak. V řádně objemném světě, plném chamtivých a ještě chamtivějších korporací, se odehrává příběh o hledání bájného Bělokožce, jehož základy se však díky obstojným zvratům několikrát otřesou. Střet mírně pokročilé techniky se zuřící "přírodou" baví a Ryan jistě potěší i milovníky akce. Tolik zohavených mrtvol za sebou nechává jen málokteré fantasy. Pokud byl tohle začátek, v dalších dílech na nás nejspíš čekají již úplná jatka. Dobře vymyšlenou a napsanou fantasy trochu sráží jen postavy. Musím říct, že jsem si měl trochu problém k vedlejším charakterům, ale i trojici hlavních hrdinů problém vytvořit hlubší vztah, byť mě na rozdíl od některých jiných knih alespoň nes*ali. Na druhou stranu alespoň nepůsobí černobíle a nějaký ten charakterový nešvar či kostlivce ve skříni skrývá snad každá z nich. Zdejší obdoba magie působí vcelku uvěřitelně a není "přepálená", takže bodíky k dobru. Jen těch záchran na poslední chvíli a šťastných náhod by příště nemuselo být tolik. Kniha byla dárkem k narozeninám v roce 2019 od sestry, které tímto děkuji :). Zkráceně? Asi ne převratná, ale rozhodně slušná fantasy s příměsí steampunku, ve které nechybí (místy až příliš) akce a hromada mrtvých na všech frontách. Postavy vám možná k srdci úplně nepřirostou, zajímavý svět z hlavy Tondy Ryana však za objevení stojí. Hodnocení na DK v době přečtení: 78 %; Moje hodnocení: 80 % jako 222. hodnotící.

Jednoduše bych to řekl tak, že je to horší než Píseň krve a lepší než následující dva díly Stínu krkavce.... Velmi pěkný mix steampunku a draků, jsem opravdu zvědavý, co nám přinesou další díly. Musím říct, že mi ten svět moc nesedí... ale to asi proto, že si na něj teprve zvykám. Líbí se mi děj z pohledu tří osob, pěkně to utíká, i když občas mě štvalo to přeskakování z postavy na postavu kvůli většímu napětí... účel to splnilo, ale nevím, jestli nebyla cena moc vysoká - i když jsem to nikdy neudělal, kolikrát jsem měl chuť přeskočit kapitoly až na další kapitolu s danou postavou. :) Musím říct, že je to pro mě přehlednější než děje Pána věže a Královny ohně... tam bylo postav ažaž. Je zajímavá myšlenka využití krve draggů jako elixírů pro 'superschopnosti'... nicméně zatím mi to přijde trošku... vratké. I když tam vidím jasně daná pravidla a 'cenu' za její využití... stejně mi to moc nesedí. Nevím, možná je to jen pocit a možná se to ustálí v dalších dílech. :) Ale to už jsem hnidopich. Viděl bych to na krásných 85%. :) P.S. Parádní obálka! (Přijde mi, že to poslední dobou píšu u každé knihy... :D)