Oheň nad Hlubinou

Už je mi jasný, proč je tato kniha považována za klasiku a nejvíc inspirativní dílo. Autorův model galaxie mi vyrazil dech, je natolik funkční a svou jednoduchostí i zatraceně sexy. V téhle knize je vše, proč tak miluju sci-fi, neobyčejně vystavěný svět, záhada a detektivní linka, lehká romantika, genocidy celých druhů, psychologický náhled do duše oběti i zachránce a boj proti něčemu tak velkému, že pohne celou Galaxií! Napínavé, dechberoucí, neodložitelné a nedějeplné epické dobrodružství!

Oheň nad Hlubinou je příběhem mnoha tváří. Máme jedinečnou příležitost sledovat vzestup civilizace na planetě Spárů a zároveň epický přerod Mléčné dráhy a civilizací v ní žijících. Na celém tom megalomansky vystavěném ději, ne nepodobném Heechee, nebo Hyperionu je nejzajímavější ten Vingeův pohled ze dvou stran. Na jedné straně lidská rasa, inteligentní, technologicky vyspělá - a na druhé Spárové, svět raného středověku a jejich krásně originální společenské uskupení a civilizace jako taková. Tam kde Spárové - mimozemská rasa - dokonale nerozumí lidem a jejich jazyku a lidé naprosto nechápou společnost kde jeden neznamená nic a skupina několika jedinců využívá kolektivní vědomí je neskutečně sugestivně autorem podaná a krásně popsaná. Anotace na přebalu povedeného nového vydání láká na mezihvězdný boj, prastaré inteligence a podobné plky ve stylu Mass Effectu. Oheň nad Hlubinou je ale podle mě mnohem víc. Je to příběh střetu dvou neskonale odlišných civilizací a jejich přerodu v něco mnohem zajímavějšího a "možná" nakonec i lepšího. Ta knížka má nový překlad, jestli lepší nevím, je to už drahně let co jsem ji četl naposledy. Každopádně ten příběh stojí za to si ho zopakovat a stejně se znovu zamilujete do světa Spárů, Transcendentu, Slupky a Zón vůbec.