Odvážné pastýřky

Píseň moře patří mezi moje oblíbené komiksy. Proto jsem si nemohla nechat ujít ani Odvážné pastýřky, které minimálně svým grafickým zpracováním krásně navazují na tento kouzelný příběh. Ačkoliv se jedná o jiný příběh i svět, pohltí vás naprosto stejně. Baví mě grafické a především krásně barevné zpracování, které vás donutí prohlížet si jednotlivé kresby znovu a znovu. Styl kresby mi připomíná klasické animované pohádky, kde jednotlivé postavy působí téměř jako živé bytosti. A to především díky rozmanitosti výrazů a dynamičnosti jednotlivých scén. Příběh cílí na motiv ženské síly a odvážných ženských hrdinek, kterých je zde plno. Ukazuje spolupráci, péči, pevnou komunitu a především odvahu chránit to, co je jim blízké. Na druhou stranu se tu poukazuje také na to, že i přes společný cíl není cesta jednotná a jednoduchá. Dochází k rozporům, hádkám a všemožným konfliktům při pokusech o rozvoj a ochranu komunity. Ženský kolektiv je velmi náročné zvládnout a tento příběh krásně zobrazuje jak jeho pozitivní, tak i negativní stránku. Po dějové stránce se příběh zasekne v tom nejlepším. A to doslova. Děj sice hezky plyne, ale po většinu času se dozvídáme především informace o světě, situaci a jednotlivých pastýřkách. Největší gró příběhu a akce přichází až na konci, kde je vše však rychle utnuto a ta největší gradace je skrytá až v dalším svazku. Trochu mě to mrzí, ale odradit se nenechám a na pokračování se velice těším. Už teď totiž tuším, že bude akčnější, dobrodružnější a emočně hlubší. Celkově jsem spokojená a věřím, že si v příběhu to své najdou mladší i starší čtenáři. Ať už v něm objeví dobrodružství, nebo hlubší myšlenky, svůj účel rozhodně splní. Hodnocení: 4/5

Máme tady příběh, který nás zavede do jedné vesničky, kde skoro vůbec nejsou kluci/muži. Proč? Museli narukovat do nějaké války a po 10 letech nemají o nich žádné informace. Jenže... o vesnici se musel někdo postarat, a tak ženy založily řád pastýřek, které mají za úkol zbylé obyvatele vesnice chránit. A my jako čtenáři se ocitáme v “posledním ročníku”, kdy řád mohl přijmout nové studentíky, protože jim jaksi došly děti... no a my se v následujích dvou kapitolách zdlouhavě seznamujeme s různými postavami a jejich příběhy a v okamžiku, kdy dojde k něčemu konečně zajímavému, tak je “konec”... Co je na knize fajn: - materiál - nejen pevná vazba, ale i papír a kvalita tisku - bojoví kozlové - jsou suproví! - mapa - nejen na začátku, ale i na konci knihy - kresba - jednoduchá, ale milá Co mi vadilo: - velmi pomalý nájezd do děje - předvídatelnost scén - když je to konečně zajímavé, tak to skončí