Odměna z pekla

Bratři Joe a John Lansdaleovi spojili své síly, aby pro pobavení fanoušků westernového hororu vyšvihli jednoduché dílko plné násilí, hrůzy a střelného prachu. Rozhodně nečekejte překombinovanou zápletku s filozofickým přesahem. V Odměně z pekla nejde o víc, než jak pozabíjet co nejvíc démonů a nenechat se přitom sežrat. Logika je taková, že jedni střílí po druhých, aby dosáhli vykoupení přímo od pana Rohatého, protože tomu leze do zelí nezbedná konkurence. A ti druzí chtějí jen zadupat do země vše živé a pak vládnout spálené zemi. Nejsou tu žádní kladní hrdinové, pouze a výhradně nebezpeční parchanti, kterým byste určitě nechtěli zkřížit cestu. Výsledek sice působí jako mišmaš rané tvorby Roberta Rodrigueze, okořeněný přízračnými vizemi H. P. Lovecrafta a nechvalně proslulými figurami z historie Divokého západu, ale právě tak dobré to i je. Nekomplikované, přímočaré, brutální. Zábava stoprocentně zaručena. Tedy jestli je vám víc jak šestnáct a váš vkus nepohrdne dobře míněným škvárem.

Tento román pánů Lansdaleových je věnován všem těm, „…kdo mají rádi staré dobré brakové příběhy plné drsných chlapů, kovbojů, krve, prachu, provazů, kulek, ohně, krveprolití a v neposlední řadě blížícího se Armageddonu.“ Toto věnování je natolik trefné, že jsem si ho dovolil přímo ocitovat. Tato kniha je totiž narvaná až po okraj vším tím výše zmíněným. Lansdaleovi zkombinovali western z šestákových románů s pravověrným horrorem, plným hladových zombií, nadpřirozeného zla z jiných dimenzí a starého dobrého Pekla. Přimíchali nadhled a humor, hraničící s groteskou, do tyglíku vedle samotného Satana přihodili například slavného pistolníka Jesseho Jamese či divokého Billa Hickoka, směs okořenili peprnou a jadernou mluvou, která si servítky rozhodně nebere, a nakonec z toho všeho vytřepali jednoduchý příběh, který uhání k cíli jako splašený kůň. Že je to jedno klišé za druhým? A co na tom, když je to tak nehorázně zábavné…