Odečítání pohybu souřadnic

Tohle bylo skvělé, i když nevím, co přesně to bylo. Alegorie? Příběh stárnoucího muže? Svědectví o komplikovaných rodinných vztazích? Ať to nazvu, jak chci, jedno je jisté. Bylo to skvěle divné od první do poslední stránky. Mickey nejspíš díky svému autoritativnímu otci není zrovna hvězda společnosti. Ale kamarády má a své práci rozumí. Základním znakem jeho povahy je, že nemá rád změny. A tak, když se po jednom vyhroceném zážitku, začne sám měnit, hledá vysvětlení. Nejprve racionální, ale to ho neuspokojí a tak to dotáhne až do absolutního absurdna. Kdežto autor to dotáhne do naprosto hororového konce. Nejen proto, že ve sklepě žijí postavy s různobarevnýma očima, ale i proto že se Mickey narodil v Bangoru. Tedy stejném městě jako král hororu. Líbila se mi i vizuální stránka knihy, desky s plastickým vzorem a vzhled jednotlivých stránek.

Daniel Petr si mě získal svou knihou Straka na šibenici, kterou jsem sice četla před lety, ale doteď si pamatuju, jaká byla a jak na mě zapůsobila. Odečítání pohybu souřadnic je autorova novinka, která se ale také věnuje vztahu otce a syna… Styl psaní je opět skvělý a strašně mě baví, co se příběhu týče, tak špatný není, ale nezapůsobil na mě tolik, jak jsem po Strace na šibenici čekala. Takže za sebe tvorbu Daniela Petra rozhodně doporučuju, jen u mě stále vede jeho první kniha.