Od Baltu k Jadranu

Dva postarší, ale zdatní milovníci cyklistiky se vydávají po trase, kde vedla hranice železné opony. Knížka je rozdělená na 25 etap, kterými projíždějí od severní části k jihu Evropy. Seznamují nás s historií, současné pocity z jízdy, ale i některými příběhy lidí, kteří překonávali hranice v totalitní době. Fotky i celkově knížka je moc pěkně vytvořena, ale jak už je tady zmiňováno, tak mapa tady chybí, i když je na začátku trasa popsaná a to i včetně kilometrů, které ten den ujeli. Za mapu bych jednu hvězdu strhla, ale zaslouží si plný počet za výkon. Díky za dnešní dobu, kdy se takto volně můžeme pohybovat. Hodnocení: 8 / 80%

František Šesták s Františkem Hejtmánkem znovu spolu a znovu na cyklotoulkách Evropou. Tentokrát si dali za cíl projet trasu bývalé železné opony, která po 2. světové válce oddělovala totalitní východní blok od „imperialistického“ západního světa. Na jedné straně perzekuce, nesvoboda, porušování Listiny lidských práv a svobod, na straně druhé „ideologicky nespolehlivá, buržoazní“ demokracie a svoboda. Čas naštěstí ukázal, která strana zdi byla ta správná. Pánové, byť jsou již v letech, kdy by si mohli hovět v teple domova a užívat papučí, jsou stále aktivní a při chuti objevovat nová dobrodružství. Svou cestu začínají v německém Trawemünde na pobřeží Baltského moře a končí ji v italském Terstu po zhruba 2500 km ujetých na kole. Trochu mi na začátku chyběl datopisný údaj, kdy se výprava konala, stejně jako později popisky k fotografiím. V textu mě občas překvapily (ne)logické přesmyčky typu „cesta A je mnohem lepší a sjízdnější než B, proto jsme zvolili trasu B“, jinak se ale jedná o plynulé a odsýpající čtení. Dalo by se dokonce říct, že bylo vyhlazeno do takového lesku, až je téměř nezávadné a „přístupné i malým dětem“. Tím nechci nikterak snižovat obdiv k dosaženým výkonům obou pánů, ale po dočtení mi z jejich cykloputování zůstalo v hlavě jen málo. Možná je ale chyba na mé straně…