Oběť šachového krále

Pocta šachové hře a jejímu velmistrovi. Velmi zvláštní kniha, nečetla se mi úplně lehce: rámec knihy je tajuplný, zapeklitý a ne zcela rozklíčovaný. Na závěr je odpočítávání kapitol až k absolutní nule, plus ještě pár noticek k šachu. Vypravěčem je starý muž, což je současně anagram pseudonymu autora. Hlavní dvě části knihy popisují život Olgy a Bobbyho, od raného dětství do 70. let/současnosti. Bobbyho příběh jsem neznala, takže mi nijak nevadilo sušší podrobné líčení jeho života a šachového vzestupu ... a pádu. Olžin příběh může být fiktivní, ale v každém případě při něm čtenář trne, co všechno ruský, zejména sovětský režim, ještě dokázal (na)páchat na jednotlivcích, protože všemu se dá, ba musí věřit. Olga je geniální po svém, její řešení je neotřelé, téměř mystické, ale vše je to blamáž na druhou (možná na třetí nebo ještě dál). Jak mám ráda špionážní romány, tohle pro mne vlastně primárně vůbec nebyl špionážní příběh, přestože jsou ve hře ruské tajné služby, všeruská imperialistická politika od Brežněva (s Andropovem) až po samotného Putina, s pro mne překvapivým důrazem na význam šachové hry pro ruský národ (špionážní bondovská akce tam byla jedna jediná, kratičká a nepříliš významná). Šach, mystično, láska a jiné vzlety a pády, to je esence téhle knihy, řešící jednu nevyřešitelnou záhadu starou padesát let.

Linie Olgy a Bobbyho jsou vyliceny skvele, ale jejich spojeni mi pak prislo hrozne prekombinovane.