Oběšenec

O tom, že sa zázraky dejú, pochyboval v stredovekej spoločnosti snáď málokto. Vzkriesenie odsúdeného obesenca vzbudilo určite množstvo záujmu a keďže išlo o jav nadprirodzený stalo sa jeho prešetrenie záležitosťou cirkvi. Na anglicko-velšské pomedzie niekoľko rokov po udalosti prichádzajú cirkevné elity, ktoré majú za úlohu preskúmať okolnosti a zhodnotiť, či sa zázrak stal pričinením v tom čase už mŕtveho biskupa Tomáša z Cantilupe. Zaujímavé, že nikto nepochyboval o tom, že sa jednalo o zázračné vzkriesenie a nie napríklad o nesprávne vykonanú popravu. Vďaka starostlivo spísaným záznamom dokážeme vhliadnuť do toho, ako taký stredoveký proces preskúmania zázraku prebiehal, odhaľujúc zároveň iné aspekty myslenia, usporiadania, či zvykov vtedajšej spoločnosti. Zaujímavé je, že samotný vzkriesený - velšský rebel Viliam Cragh nebudil toľko záujmu, ako biskup Tomáš z Cantilupe, ktorému bol zázrak pripisovaný. Bezpochyby významnú rolu zohrávalo spoločenské postavenie Viliama Cragha. Škoda, že sa cirkev nezaujímala viac o pocity a spomienky samotného aktéra vzkriesenia, tiež škoda vylúčenia detailnejšieho preskúmania možnosti, že bola poprava vykonaná nesprávne a teda sa o žiadny zázrak nejednalo.

Případ údajného zázračného vzkříšení Williama Cragha je vlastně jen vstupní branou k mnohem širšímu obrazu středověkého světa: jeho práva, víry, paměti, politických vztahů i způsobu, jakým lidé chápali čas, prostor a vlastní minulost. Velmi dobře fungují stručné „medailony“ jednotlivých aktérů. Bartlett se nezastaví u samotného Craghova případu, ale postupně přibližuje lidi, kteří do něj vstupovali. Jejich původ, postavení, zájmy i vzájemné vazby. Příběh navíc přirozeně přerůstá z mikrohistorie do „velkých“ dějin. Craghův osud se postupně propojuje s anglickou kolonizací Walesu, mocenskými poměry na jeho pomezí, fungováním papežství i kanonizačním procesem a církevní politikou, v jejímž pozadí se objevují i koncily a širší zápasy tehdejší církve. Bartlett tak velmi nenásilně ukazuje, jak se v jediném lidském osudu protínají lokální dějiny s velkými politickými a náboženskými dějinami Evropy. Zajímavé je, že právě takové knihy historici často oceňují, ale jen málokdo má odvahu podobným způsobem psát. Bartlett ukazuje, že odborná důkladnost a skvělé vyprávění se nejen nevylučují, ale mohou se navzájem posilovat.