O zahradním skřítkovi

Putování skřítka Hlíze za svými přáteli dá dětem nahlédnout do zákoutí zahrady. Najdou tady třeba Chocholíka, který pospíchá ve svém novém dýňovém vozidle za skřítkou (tohle nové slovo Adélku zarazilo) Dýninou, jež vaří tu nejlepší dýňovou polévku. Každý podzim taky krásně vybarvuje štětcem všechny dýně na záhonku. Líbí se mi, jak je ztvárněný například vnitřek patizonu. Zamlouvá se mi i styl písma při rozpravách skřítků. Třeba u vratiče si skřítkové Brukvít a Hlíz povídají o tom, že se to nedá čuchat a že páchne nenasytným housenkám. A tak si uschovají semínka na příští rok, aby odpudili housenky... Takové nevšední leporelo, které stojí za prohlédnutí. :-)

Dospělák sleduje nemotorné prstíky, jak převracejí stránky leporela a opět prožívá veliké dobrodružství nepoznaného... patizon, dýně, žížala, zahradní skřítek. Zrak mrněte vrací věcem důležitost a narovnává realitu... Tisíce satelitů ve vesmíru odvádí pozornost člověka a mění jeho psychiku dnes od útlého věku.. Vážím si autorky , její touhu inspirovat mamku, taťku vzít ratolest z ručku a jít na zahrádku nebo před panelák hledat skřítky nebo zasadit bylinku do květináče a společně pozorovat, jak společný zájem bude rostlince prospívat. Za mne se leporelo povedlo, podnítilo zvědavost něco se dozvědět.