Nejdřív mě zajímala jen ta od Petry Braunové. Pak jsem přečetla i ostatní a nejvíc ze všech se mi zalíbily tři. Pohádky jsou většinou obrazem našeho života. A taková byla pro mne ta od Zdeňka Šmída. Líbil se mi ovšem také Mikulkův Výlet do hor, kde se Měsíčkové rozhodli věnovat také něčemu docela jinému než jen vysedávání na kamenech kolem ohně a čekání na Marušku. Velmi příjemná mi byla pohádka Anny Šochové Studna pravdy, která byla hodně dlouhá a hodně o životě. Ale asi nejvíc se mi zalíbila Šmídova pohádka O kamnech na jižní točně, a to pro úsměvně vykreslené situace a mile sestavené věty. Navíc mě její čtení přimělo najít si něco o polární záři na jižním pólu a díky tomu jsem shlédla nečekaně krásné video s polární září, která se od té severní podstatně liší. Bylo to tedy pro mně celkově čtení milé i poučné. Děkuji.