O duši lesa

Co poznáme, to si zamilujeme. Co si zamilujeme, to budeme chránit. Uniká nám největší bohatství, pokud utíkáme k technice před přírodou. /Mobil bez vložených aplikací na člověka nereaguje. Rostlina, liška, datel si nás všimne okamžitě, nejsme přírodě lhostejní, přijímá nás a cítíme, že jsme její součástí./ Příroda posiluje imunitu a radost . Průmysl opak, nepomáhá antidepresivy ani očkováním s vyprchávajícím, časově krátkodobým účinkem... Příroda nás nastavila přírodně? Spisovatelka MUDr. D. Králová otvírá naše oči a srdce... Navrací se klid... a pocit radosti z věcí, která příroda pro nás připravila. Doporučuji, k prodeji jen v její ordinaci.

Na zmínku o knize jsem narazila díky poslechu besedy autorky s Jaroslavem Duškem a hned jsem věděla, že si ji chci přečíst, i když je určena spíš mladším čtenářům. Autorka totiž navázala kontakt s tím, co jsme kdysi uměli přirozeně a byli toho součástí - s duší lesa. I když sama nemám podobné schopnosti "zaříkávačky zvířat", vím velmi dobře, o čem paní Králová hovoří a cítím stejné napojení a úctu k přírodě jako ona. Při čtení knihy jsem však nedokázala být úplně objektivní. Měla jsem celou dobu na paměti to, co zaznělo na besedě: že hlavní hrdinka je vlastně samotná autorka a kniha je v podstatě autobiografií. Takže občas mi přišlo, že holčička působí až příliš "dospěle". Celkové kouzlo knihy to však neumenšuje: bohaté ilustrace, zajímavosti ze světa přírody, odkazy na další materiály na internetu, kapitoly dlouhé "tak akorát", sympatičtí hrdinové.. toho všeho je tam vrchovatě. Za sebe bych si přála, aby autorka podobnou knihu napsala i pro dospělé čtenáře a nebála se u toho "odvázat"; děti mají totiž napojení na přírodu zachované, zatímco dospělí už ho často poztráceli a nebylo by na škodu jim ho znova pomoci připomenout. Sama vím, že to může být docela výzva: ve světě, který je hodně materialistický nebo přehnaně spirituální, se "obyčejné" věci jako je les moc nenosí a nebudí velkou pozornost. A přitom by mohly mít pro náš život nepoměrně větší přínos, než otevírání třetího oka, čtení Akášy nebo hrabání se v rodových liniích. Pokud toužíte proniknout do samé podstaty bytí a smyslu života, vřele doporučuji zmiňovanou debatu z DušeK a také tuto knihu. Když se do jejích řádků pozorně začtete, můžete začít smysl života objevovat sami i bez drahých terapií.