Něco se mi líbilo a něco méně. Například evangelia podle Marka a Lukáše byla dost podobná těm podle Matouše, tudíž už sem u Lukáše ztrácel zájem ale evangelium podle Jana mě bavilo, stejně jako skutky a některé listy. Jako věřící v trochu jiné věci si o určitých pasážích myslím své ale nepopírám že je to se Starým zákonem kniha knih a jsem velmi rád že sem si na ni našel čas. I člověk co bere vše jen fakticky si z této knihy může vzít velmi mnoho dobrého a určitě není na škodu se občas řídit i něčím jiným než ziskuchtivostí.

Z Nového zákona - a obecně z celé Bible - jsem zatím přečetla pouze Lukášovo evangelium (Evangelium podle sv. Lukáše), a tak budu hovořit pouze o něm. Jedná se o nejrozsáhlejší a úzce židovsky zaměřené evangelium, v němž častěji než v ostatních evangeliích vystupují ženy. Sv. Lukáš jej adresoval učenci Theofilovi a vypráví nám o narození, životě, službě, smrti a nanebevzetí Ježíše Krista. Ježíš zde vystupuje jako Boží Syn - Mesiáš - a spolu se svými dvanácti apoštoly putuje po Izraeli a káže o Bohu, léčí nemocné a činí mocná znamení. Evangelium je velmi naučné, neboť jsem zde Ježíše Krista chápala jako poslání. Kristus například říká, že bychom měli milovat i své nepřátele a konat dobro, abychom byli nanebevzeti a dostali se do Božího království. Lukášovo evangelium se mi líbilo, překlad do 21. století byl zdařilý, a proto ho DOPORUČUJI všem, kteří se o toto téma zajímají. Já jsem se k němu dostala díky povinné školní četbě a rozhodně ničeho nelituji.