Naše poznání nejhlubších struktur fyzikální reality se od prvního vydání přece jen kamsi posunulo, a tak autor přikročil k nemalé revizi původních textů. Patrně nejde o vysloveně nadčasovou knihu – možná (nebo snad), že bude za dalších 15 let potřebovat další důkladnou revizi. Přesto jsem přesvědčen, že dokud tato Barrowova kniha významně nezastará – má smysl ji číst. Pro mne je to fundamentální literatura o základních otázkách vesmíru, především o opojné vidině unitární teorie pole. Nicméně nakonec musím sdílet s autorem názor vyjádřený v závěrečných větách knihy: „Neexistuje zádná formule, která by mohla vyjevit veškerou pravdu, veškerou harmonii, veškerou prostotu. Kdybychom totiž mohli prohlédnout vším, neviděli bychom vůbec nic.“

Bohužel jsem zatím nepřečetl původní knihu Teorie všeho. Tato kniha, tedy Nové teorie všeho mne však nezklamala a neměl jsem pocit, že by mi to, že jsem nepřečetl Teorie všeho nějak scházela. Kniha byla jako obvykle všechny knihy o Barrowa srozumitelná a jasně napsaná a přitom poměrně přesná. Dávám jasných 5 hvězd a knihu všem doporučuji, i jako první seznámení s Barrowovým stylem psaním.