Nové Pompeje

Společnost Novus Particles přišla na trh s revoluční technologií, umožňující přenos osob a předmětů z daleké historie. A aby ukázala dobré úmysly, zachrání pro budoucí generace tragicky ztracené Pompeje. Jenže zapomínají, že když Římané poprvé vytáhli do boje proti Kartágu, neměli ani lodě, ani námořníky. Když ale válka skončila, byli to právě oni, kdo ovládali vody od Hispánie po Persii... Britský spisovatel Daniel Godfrey zdařile kombinuje cestování časem s moderním thrillerem pěkně po vzoru románů Michaela Crichtona. A pravdu říct ústřední motiv je naprosto dokonalý, především proto, že v sobě skrývá kouzlo nepředvídatelného. Jenže množství postav, nepřehledně vystavěná zápletka a zmatky v časových paradoxech tomu všemu dost podkopávají nohy. Vyznat se ke konci v úmyslech je už docela záhul na mozkovnu. Jakmile pak přijde na přetřes zlatý hřeb večera, ukáže se, že ze zlata vlastně není a že to dokonce možná ani není hřeb. Pročež konec zvonec a pokračování příště. Tak snad jindy.

(Čtenářská výzva) Pro milovníky antiky a historie jako takové je tohle velmi zajímavě pojatý příběh, podtržený nápaditým přebalem knihy. Celkově mi však nějak nesedlo zpracování. Téměř 3/4 knihy je jen omílání toho samého dokola, navíc příběh negraduje tak, jak by si asi čtenář představoval. Ještě musím chvíli popřemýšlet, jestli vůbec chci vědět, jak budou NOVÉ POMPEJE a osudy jejích obyvatel pokračovat dál. . .