Na příbězích Boříka a jeho party jsem v podstatě vyrostla. Četla jsem je stále dokola a baví mě i jako dospělou. Ale! V Nových Boříkových lapáliích nenacházím kouzlo těch starých a při četbě jsem byla na mnoha místech eufemisticky řečeno "rozladěná". Snaha zasadit děj do doby dnešní současnosti je pro mě, jako pamětnici, poněkud smutná, protože Bořík, Mirek, Aleš a Čenda patří prostě jinam.