Nives, co to povídáš?

No, byla to výzva! 50% Začátek knihy byl velice zajímavý, soužití vdovy se slepicí. A tím děj kolem slepice téměř končí a nastává telefonický dialog až do konce téhlé "blbůstky".

Teda Nives, co to povídáš? No jo, holt italská nátura, když se zvednou stavidla, ten proud slov už nezastaviš ... Tenhle telefonát byl fakt dlouhej, a tys to vzala pěkně z gruntu, a taky pořádně od plic. Najednou to všechno prostě chtělo ven ... a servítky sis teda nebrala, vytáhlas spoustu kostlivců ze skříně a seprala kupu špinavého prádla. Vážilas svá slova pečlivě, Nives? Vlastně myslím, žes je přepečlivě zvážila už dávno... sice svérázně a dost drsně, ale hlavně po svém, a pak buď jak buď, co se má stát, stane se! Vygruntováno! Nives tak v jednom telefonátu, v zdá se nekoordinovaném proudu slov, ze sebe shodila tíhu 30 let. Á propos, Nives, všechny životy nemusej za každou cenu skrejvat utajenou pravdu ... Vlastně jsem dostala víc, než jsem čekala, výběr ovlivnila ČV, název knížky a přebal zaujaly, slepice v anotaci vzbudila zvědavost, a tak jsem se těšila na víkendovou odpočinkovou jednohubku s italskými reáliemi v pozadí. Ukázalo se ale, že Nives nabízí víc, italským stacatem, jižanskou dikcí, na čtenáře vychrlila nejen provokativní bonmoty, ale i překvapivě otevřenou a sebeironickou zpověď o životních prohrách, pádech a ubíjející osamělosti , na kterou jedna chromá slepice nestačila, a tak muselo být řečeno vše, aby i vidět v pravém světle pak bylo vše ...