Ani po dvoch dnoch od docitania, neviem co by som napisal. Citanie knihy ma zasiahlo v horsom obdobi a utekal som k nej aby som nemusel aspon chvilu mysliet na svoje problemy. Mozem napisat 10 stran A4, preco uz davno obdivujem Nikiho. Aj co mi na jeho style vadilo v porovnani s inymi pilotmi. Ale ako clovek musel byt jednoducho ferovy chlap,a to sa vzdy pocita, nech by robil trebars aj tesara alebo kladol vodovodne trubky. Ku knihe sa urcite za par rokov vratim. Chvilu som z nej cerpal silu. Oproti nedavnej knihe o Kimim Raikonenovi, ktoru som zalozil a uz nemam potrebu ju v zivote vidiet, tato kniha je neskutocne bohaty a detailny portret.

Kniha má poněkud zvláštní styl. Nevím, jestli je to úplně klasický životopis. Spíš žurnalistika, rozhovory, popisy závodů. Ale taky do detailu popsaná osudná nehoda i to, co následovalo poté. A Lauda Air, let 004. Jako celek mě kniha bavila, byť jsou to fakta, která mě znovu a znovu spíš dojmou.