Nikdy sa nezastavím

Přiznám se, že neznám předchozí knížku autora, která je světovým bestsellerem. Asi i pro to, že obálka s vojákem mě nějak nenadchla. Ale běhání, to už je jiná a tak mi nešlo nezkusit pořádnou nálož běžeckého utrpení od dalšího autora. Ale byla to chyba. Knížka je z části autobiografií. Autor je na můj vkus příliš vulgární a prostořeký a osobě mi styl, u kterého se autor prezentuje jako "divoch" protože je to jeho vnitřní nastavení, kterým si omlouvá nadávky a urážky sebe i druhých, jednoduše nevyhovuje. Ale věřím, že pro spoustu lidí to bude přesně to, co hledali, nebo to, co potřebují. Biografická část, která pojednává o dětství a dospívání mě celkem překvapila a byla taková, no nudná? Ale to je opět můj problém, mě ty stereotypní příběhy afroamerických nebožáků, kteří nezdolnou sílou své vůle překonali jařmo svého původu, aby těm bílím rasistickým utlačovatelům ukázali, že jsou lepší než oni, jednoduše už nebaví. Zbylá část knížky pak pojednává o tom, jak si David stanovuje cíle, jak si pozmění své uvažování, aby i z nezdarů vytěžil co nejvíce. A také jeho odhodlání zkusit, zda ty limity jeho těla jsou opravdové limity a zda to není jen hra, která se dá vyhrát jenom tak, že člověk ty limity posune dál. Zaujalo mne i to, že David není úplný blázen a respektuje svůj zdravotní stav. Ale jen do té úrovně, kdy je ochoten zvolnit a klidně vypadnout ze závodu, aby jej po 16 hodinovém odpočinku neoficiálně dokončil ve stanoveném času, i když se to počítá jen pro něj. Bude záležet na čtenáři, zda mu autorův styl vyhovuje, nebo nikoli a jelikož jeho knížky jsou tak populární, věřím, že většina lidí bude spokojena. Pro mě zklamání.

David Goggins je dozajista inspirativní člověk, byla by hloupost to rozporovat. Ale... Kompozice celého příběhu je hodně děravá, často se opakují nejen myšlenky, ale celé fráze. Chápu, forma už se úplně nenosí, obsah je vždycky to důležité. I tam jsem ale tak trochu mimo komfortní čtenářskou zónu. Možná střílím vedle, ale nějak na mě z toho čtení zíval fenomén fascinace sebou samotným, prostě nejsem schopný uvěřit, že nejtvrdší člověk na světě o sobě napíše knihu jako o nejtvrdším člověku na světě. Tak jsem si trochu zafrfňal, no. Ale dočetl jsem to, to zase jo...