Nikdy, nikdy

„Dokázal bych strávit každý den tím, že bych tě znovu a znovu poznával, Charlie. Nevěřím, že bych se toho někdy nabažil“. Upřímně jsem se tohoto spojení autorek bála. Moc jsem jim nevěřila a hodnocení knihy taky není žádná sláva. Tady je jasný důkaz, že se nemá soudit na první pohled .-) Každý jsme přeci jiný…… Já patřím do té skupiny čtenářů, které kniha neskutečně bavila. Vcucla mě a vyplivla až na samém konci :-D Četla jsem bez dechu… Silas byl neskutečný charakter a mazel :-) K Charlie si tu cestu musíte průběhem knihy prokopat, ale nakonec si vás získá i ona. Ztratit každých 48 hodin paměť a nevědět kdo jste, čím jste...za mě něco nepředstavitelného. Z konce jsem nebyla zklamaná, ale upřímně jsem celou dobu čekala na to velké finále s konfetami, a to se na 100% nedostavilo. I když mezi řádky, je napsané vše. Nikdy nepřestaň. Nikdy nezapomeň.

Čtivé ano, ale jinak nic. Přečtenu mám většinu knih autorky Colleen Hoover a myslím, že by měla dále psát tak jako doposud. Spojení s Tarryn Fisher se nepovedlo, alespoň ne z mého pohledu. Doposud jsem všechny knihy od Colleen přečetla doslova jedním dechem a byla jsem z nich nadšená. To se nyní nestalo. Přečetla jsem rychle, ale vůbec jsem nebyla nadšená. Nemusím mystery žánr, takže pro mě tato knížka nepovedená. Těším se na její sólová díla.