Za mě...odpočinková četba. Rozjímání mladé ženy nad svým životem v době, kdy se ji rozpadl vztah, přišla o práci a nesplnil se jí ještě další vysněný čin. Cesta, kterou absolvovala, je určitě očisťující, jen se mi zdálo, že ve své chtěné samotě se na výpravě obklopuje úmyslně lidmi...přesto, že smyslem je samota. Pokračování příběhu po návratu z cesty mi připadalo už jen jako protahování agonie.

Děj tohoto prazvláštního motivačního příběhu se odehrává v Londýně a na pouti Santiaga de Compostela. Hlavní postavou je čtyřiadvacetiletá dívka Kate Johnsonová. Jejím snem je být herečkou a po neúspěšném přijímacím řízení na prestižní obor se rozhodne podstoupit strasti oné duchovní poutě. Jde o její deníkové záznamy, do nichž autorka vkládá své vlastní komentáře, což působí velmi rušivě. Přiznávám, že jsem vůbec netušila, o čem kniha bude, očekávala jsem spíše ucelený příběh dívky, podaný v ich-formě. Byla jsem však zklamaná. Text kolísá mezi několika formami: zprvu se tváří jako deník poněkud naivní a nedospělé dívky, později změní vizáž na cestopis o absolvování jedné obtížné pouti - a úplně nakonec se z něj vyklube čtení pro ženy s motivy, hodnými románků Večerů pod lampou. Román měl zřejmě sloužit jako jakási příručka či motivační kniha o tom, jak dosáhnout štěstí a prožívat stavy typu "flow" a "mindfulnes", záměr se však autorce příliš nezdařil, ba dokonce se místy zcela vymknul kontrole. Až příliš křečovitě se totiž drží hesla" Mysli pozitivně" a naservírovala nám tak jen omáčku, složenou z nicneříkajících frází, klišé a rad. Příběh sám je velmi neuspořádaný a neučesaný: autorka přeskakuje časové roviny, mísí páté přes deváté, navíc se na mnoha místech neustále opakuje. Některé pasáže jsou zbytečně rozvláčné a popisné: co šlo shrnout do jedné věty, to jen více rozpitvává a natahuje do tisíců dalších. Postavy jsou schematické a typizované, jednají podle určitých vzorců chování, ani hrdinka se nijak nerozvíjí, pouze jen opakuje prázdná moudra a poznatky. Děj je plytký, chybí závažnější zápletky, které by ho posouvaly dále. Při čtení jsem měla neodbytný dojem, že jde o lacinou reklamu a propagaci podobných poutí, které jsou nyní "in" a mají lidem "měnit náhled na svět". Jediné, co mě zaujalo, byl pohled do zákulisí světa herců, herectví, hraní, konkurzů a filmů. Hvězdičku dávám za povedené ilustrace. "Kate pochybovala, jestli je dostatečně krásná, jestli je dostatečně talentovaná, jestli tohle nebo tamto, jestli se hodí, aby byla herečkou. A zároveň věděla, že jsou mnohem důležitější věci na řešení než nějaká její herecká kariéra. Pochybovala ale poslední dobou i o psaní. Zasekla se a nešlo to. Nějak cítila, že by potřebovala obejmout. Obejmout a slyšet, že všechno bude zase dobrý."