Nikdy nepovím

60% "Prší prší, jen se leje, dědek leží u postele, narazil si hlavu, ráno nevyleze." _____________________________________________________________________ Ke čtení mě nalákala pěkná obálka. Jde o slušný psychologický thriller s temnými překvapivými zvraty, ten významný přichází pochopitelně ke konci knihy a ten nejdůležitější je téměř na konci. Rozuzlení je skutečně po tom všem co jsem zatím v knížce přečetla neočekávané. V knize se prolíná minulost se současností, pravda se lží. To, čím si Alessia v životě prošla, bylo děsivé a naprosto nepředstavitelné. O to víc, že tím musela procházet sama. Bez pomoci. Bez lásky nebo podpory lidí kolem sebe. A když konečně najde život, který si vysnila, zase se všechno zhroutí. Bylo mi jí moc líto. Ke čtení doporučuji, ale první třetina knihy je méně záživná.

Tak tohle byla síla! Po dočtení jsem si říkala, že si budu muset dát od thrillerů zas chvilku pauzu, protože tahle kniha mě docela zasáhla. Je to psychologický thriller s několika nečekanými zvraty a nepředvídatelným koncem. (I když si myslíte, že víte, tak nevíte.) Hned od začátku chytne a nepustí. Prolíná se tu minulost (dětství hlavní postavy) se současností (kdy je hlavní postava již dospělá a má malého synka), což může čtenáře ze začátku trošku mást. Postupně dostáváme kusé informace, které zprvu nedávají možná úplně smysl, ale později do sebe začne vše postupně zapadat. Hlavní hrdinky mi bylo dost líto. To, čím vším si prošla, bylo dost šílené. Asi bych také zpochybňovala svoji příčetnost.