Nezlomná

Dokud jsem nenarazila na tuhle knížku, neměla jsem tušení, že Velkou jezdí ženy, natož, že jí jedna vyhrála...Navíc se její životní příběh částečně dotýká i mého rodiště, takže dvojnásobná neznalost...Moc mě mrzí, že se o téhle skvělé odvážné ženě prakticky nemluví a její životní příběh nám vypráví cizinec. Znám koně plaváky, jsou nádherný a je obrovské štěstí, že se stále chovají. Před paní Latou hluboce smekám klobouk, byla nejen odvážná, bořila mýty, ale musela se popasovat s životními peripetiemi - válka, pak komunisti, ale nikdy si nestěžovala. Navíc je v knížce krásně popsaná atmosféra první republiky a tu já miluju:) Krásné čtení.

Barvitý a ke konci i smutný příběh ženy, která dosáhla úspěchu díky čiré paličatosti a jejíž život byl nerozlučně spjat s koňmi. Autor píše poutavě a mapuje celý Latin život, přestože kvůli nedostatku pramenů zůstává leccos zahaleno tajemstvím. Akcentování britské stopy ve Velké pardubické je vzhledem k národnosti autora a prvotně zamýšlenému čtenáři pochopitelná (docela by mě zajímala prodejnost knihy ve Velké Británii), ale na mě působila trošku rušivě. Poněkud mě překvapilo i feministické vyznění, které bych u muže nečekala. Zajímavé bylo i zachycení tehdejší společnosti a jejích proměn. Samotný dostih, tedy v dnešní podobě a s dnešními koňmi, dříve to opravdu byl pořádný masakr, mi připadá trošku démonizovaný (ano, jsem jedna z těch, které autor v této souvislosti zmiňuje), ale to je na jinou debatu a nic to neubírá na tom, jak obrovskou kuráž, vytrvalost a zarputilost musela Lata projevit, aby dokázala, co dokázala. Autor píše o Latě s velkým pochopením a obdivem a vykresluje živoucí obrázek její osobnosti. Zarazilo mě ale, jak si Lata nepřála, aby ve Velké zvítězila Eva Palyzová – tak nějak bych vzhledem k jejímu založení a tomu, jak těžce si musela vydupat místo v mužském světě (a vydupala ho pro všechny další ženy, které se na start Velké postavily) čekala, že bude svým následovnicím fandit – to, že byla první vítězka, jí přece nikdo nevezme.