Nezastavuj

Originální forma druhé knihy mě velice mile překvapila. Určitě doporučuji číst obě knihy po sobě jak jdou a ideálně hned navázat, dokud toho máte co nejvíce v paměti. Děj se tentokrát proplétá v mnoha časových liniích, díváme se z pohledu všech postav v ich-formě, což mě bavilo - každému vidíte do hlavy, ale zároveň ho vidíte i ze strany ostatních. A nic není tak, jak se z počátku zdálo. I když je děj spíše po povrchu, i tak to bylo hezké čtení. Ale kdyby tohle téma bylo vybombený touhle formou, padám na zadek! Nápad celého příběhu je neotřelý a originální. Kniha se čte sama, jazyk je jednoduchý. Zápletky jsou spíš menší, relativně hned víte co a jak... Písmo je hezky čitelné, kapitoly krátké a kniha vás nutí otáčet jeden list za druhým. Díky tomu je to super oddechovka na večer. Hlavní hrdinka je sympatická, hlavní hrdina oproti 1. dílu prodělal velkou proměnu a má hezky vykreslený vývoj. V knize narazíte na několik scén, které jsou hodně emoční. Nejednou jsem držela slzu. Na konci mi chyběl motiv Davida. Taky jsem se teda solidně ztrácela v čase, pořád jsem se nemohla dopočítat, což mi vadilo - že např. nevím, po jaké době od poslední události se to děje, kolik je hlavním hrdinům, hlavně dětem, které jsou pro mě špatně napsaný, jejich chování, vývoj ani způsob komunikace neodpovídá věku (který jsem teda odhadovala). Ale většina to podle mě ani nepostřehne. Narazila jsem zde na více dějových chyb, ale spíše jsem se jen pousmála a přešla to, nic, co by výrazně zasahovalo do hlavní linky příběhu. A nakonec se budu opakovat - autorka umí psát, jako fakt! Už tady je vidět obří posun od prvního dílu - jen tak dál a já budu vyhlížet další tvorbu.

Tak 2. díl mě bavil ještě víc. Přeji Dominice Hájkové, aby se jí dařilo a opět nás čtenáře potěšila báječně napínavou knihou. Doporučuji. Přečteno za 1 den se zatajeným dechem. Myslím, že psychopati v naší společnosti žijí a někdo má na ně smůlu.