Nevrlý Ruda říká MOJE!

Nevrlý Ruda říká Moje – a my říkáme ANO této knize! Pokud hledáte knížku, kterou budete číst pořád dokola… a dobrovolně, tak Nevrlý Ruda říká MOJE! je přesně ta pravá. U nás ji známe nazpaměť – a stejně ji čteme klidně 10× za sebou. Protože když si dcera něco zamiluje, není cesty zpět. Příběh je jednoduchý a geniální zároveň: Opičák Ruda si utrhne poslední banán. Jenže mu spadne na zem. Tam ho najde prase bradavičnaté Vilda. A začíná spor století. Ruda: „Je můj! Já ho utrhl!“ Vilda: „Je můj! Já ho našel!“ Kdo má pravdu? Komu banán skutečně patří? Do hádky se postupně zapojují další zvířátka z lesa – někdo stojí za Rudou, někdo za Vildou… a vy si celou dobu myslíte, že víte, jak to dopadne. Nevíte. Ten závěr? Naprosto perfektní vtípek, který pobaví děti i dospělé. A přesně ten moment, kvůli kterému chcete začít znovu od první stránky. Bonus navíc: Na poslední straně najdete různé obličejové výrazy Rudy – radost, nejistotu, překvapení, smutek a další emoce. Skvělý odrazový můstek k povídání s dětmi o pocitech, k hraní nebo vymýšlení vlastních příběhů. Za nás doma? 100 bodů ze sta. Vtipná, chytrá a neskutečně zábavná knížka, kterou si zamilují děti… a rodiče taky.

Suzanne Lang vydala další knížku ze série o Nevr­lém Rudovi – tentokrát s názvem Nevrlý Ruda říká moje! Ruda se spolu s prasetem bradavičnatým Vildou dohadují o banán. Patří Rudovi , protože ho utrhl ze stromu? Nebo Vildovi , protože ho našel na zemi poté, co Rudovi spadl? Spor o jedno „moje“ se rychle rozjede a je to přesně situace, kterou doma asi všichni známe. Kniha tak přirozeně otevírá s dětmi téma vlastnictví, sdílení a emocí, které s tím souvisejí. A na závěr si děti mohou prohlédnout Rudu v různých náladách a samy říct, jak se právě cítí – jestli šťastně, smutně, překvapeně, naštvaně nebo bláznivě. U nás doma vede obrázek, kde Ruda křičí: „Chci banán!“ Knížku bych doporučila zhruba od dvou let.