Do venkovského hotelu přijíždí strávit víkend několik párů, jeden advokát a jedna spisovatelka. Po příjezdu na místo jsou všichni okouzleni starosvětskou atmosférou malebného hotýlku. Připadá jim to, jako by se přenesli v čase zpět aspoň o sto let. Personál tvoří pouze majitel hotelu a jeho syn, ostatní zaměstnanci se kvůli nepřízni počasí do práce nedostavili. Hosté se pomalu seznamují a užívají si klidu a pohody. Za okny jsou kvanta sněhu a mráz až praští, hosté posedávají v teple u krbu. Vše vypadá na idylicky strávený víkend. Počasí se ovšem natolik zhorší, že dojde k výpadku elektřiny a hotel se ponoří do tmy. A aby toho nebylo málo, ráno najdou pod schody mrtvou jednu z nich, mladou ženu Danu, která do hotelu přijela se svým snoubencem, milionářem Matthewem. Zpočátku vše vypadá na nešťastnou nehodu, ale velmi brzy začíná mezi obyvateli hotelu klíčit podezření, že se o nehodu asi nejedná. Ale do hotelu se díky nepřízni počasí neměl šanci nikdo z venku dostat, tudíž je vrah mezi nimi. V hotelu nesvítí světlo, neteče teplá voda, nedají se nabít mobilní telefony, spojení s okolním světem je tudíž na bodu mrazu. A atmosféra začíná houstnout. A pak dojde k dalšímu úmrtí, u kterého je již na první pohled jasné, že se jedná o vraždu. Miluji tyto typy knih, kdy je skupina lidí odříznuta na nějakém odlehlém místě a dojde tam ke zločinu. Shari Lapena se mi tentokrát strefila do vkusu úplně maximálně. Knihu jsem přečetla rychlostí blesku. Je skvělá.

Nuda. Je mi líto. Stokrát omleté téma, sestava lidí byla dokonalé klišé... škoda, minulé knihy byly docela fajn.