Nevinný klient

Spisovatel umí psát, o tom nemůže být nejmenších pochyb. Stránka za stránkou ubíhá, čte se snadno a rychle, ale nemá to hlavu ani patu. Nemá to ani pořádnou zápletku, takže to není detektivka, není tam stupňované napětí, takže to není ani thriller. Je to nic neříkající sbírka jednotlivých "obrazů", aby byla napsána průměrná kniha!

„Je to jen zvrácená hra, ve které nejčastěji vyhrávají ti, co umí nejlíp lhát. Říkají tomu trestně právní systém. Obžalovaní lžou a podvádějí, policajti lžou a podvádějí, žalobci lžou a podvádějí, obhájci lžou a podvádějí, a soudci - jéžíši, to ani nemá cenu říkat.“ Detektivka komplikovaná právně i eticky, protože hrdinou je muž, který pravidelně hájí klienty, obviněné z těch nejtěžších zločinů. Nedělá to ovšem pro potěchu duše nebo iluzi spravedlnosti - ale čistě proto, že někdo to dělat musí. Dávno již přestal snít o nevině obžalovaných, stejně jako si nedělá falešné představy o žalujících. Spisovatel Scott Pratt tak nevšedně ohýbá právo na samou hranici snesitelnosti, přičemž zůstává věren čtenáři a jeho morálnímu kompasu. A třebaže dějově román příliš neexceluje a člověk se tu vlastně ani nedočká řádného vyšetřování, po stránce psychologické rozehrává autor natolik zajímavá dramata, že by mu je záviděl i John Grisham. Materiál na film to možná není, ale seriál by z toho byl úžasný.